Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.
Jako umělecké dílo nemá chrám svatého Víta v Čechách mnoho konkurentů. Jeho stavební dějiny jsou zkratkou dějin výtvarného umění v Čechách od 10. do 20. století, jeho hmota i prostor s celým uměleckým obsahem je mnohotvárný organismus, který postupně přijímal na sebe stopy zralého kulturního úsilí jednotlivých dob a vršil je po tisíciletí na témž místě ve vrstvách vertikálních i horizontálních. Budova katedrály vždy tvořila dominantu Pražského hradu i města od jejich začátků až do dneška.
Na místě dnešní katedrály nechal postavit již v 10. století sv. Václav původní rotundu sv. Víta, nahrazenou pak v 11. století románskou bazilikou – zbytky těchto staveb lze spatřit v podzemí gotické katedrály. I v dnešním jednadvacátém století budí úžas svou impozantní mohutností a vznosností z dálky, z blízka i zevnitř. V této gotické podobě ji založil Karel IV. v r. 1344; v l. 1562 byla dokončena Velká věž opatřená renesanční hlavicí, na přelomu 19. a 20. století pak byla v původním gotickém slohu přistavěna západní loď chrámu s dvěma věžemi.
Dostavbě katedrály v 2. polovině 19. století svým umem přispěla řada předních českých a slovenských výtvarníků, mezi nimi M. Švabinský, A. Mucha, C. Bouda, F. Sequens, J. V. Myslbek, F. Kysela či K Svolinský. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je jako největší a nejvýznamnější pražský chrám a hlavní kostel českých zemí považována za duchovní symbol a centrum českého státu. Je sídelním chrámem pražského arcibiskupa a jedním z nejatraktivnějších turistických cílů Prahy a celé České republiky.
V katedrále je pohřbeno pět světců a mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Velké množství vzácných relikvií světců a řada jiných předmětů nevyčíslitelné hodnoty se nachází ve svatovítských chrámových klenotnicích. Na čelním místě je Svatováclavská koruna, která představuje svrchovaný symbol panovnické moci českých králů.
Bezplatná zóna
Návštěvník katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha má možnost navštívit vnitřní prostory bez zakoupení vstupenky. K tomu je určena bezplatná zóna, ve které se návštěvníci mohou volně pohybovat. Od října 2023 až do odvolání není z důvodu stavebních prací bezplatná část katedrály přístupná.
Placená prohlídka katedrály
Návštěvnický provoz v katedrále je organizován
Správou Pražského hradu. Po
zakoupení vstupenky v informačním středisku je možné navštívit přístupné prostory katedrály. Prohlídka vede katedrálou po určené trase.
Katedrála je zapojena do základního okruhu Pražským hradem:
Pražský hrad – základní okruh (
Starý královský palác,
Bazilika sv. Jiří,
Zlatá ulička, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha)
450 Kč.
Pražský hrad – stálé expozice (Příběh Pražského hradu, Obrazárna Pražského hradu, Expozice Hradní stráže, Rožmberský palác)
300 Kč.
Dovolujeme si upozornit návštěvníky, že
nelze zakoupit vstupenku se vstupem pouze do katedrály.
Samostatně lze vstoupit pouze na
vyhlídkovou věž.
Nové varhany pro Katedrálu sv. Víta
Zbrusu nové
varhany pro katedrálu sv. Víta vznikly mezi lety 2020 – 2022 ve Španělsku, v
dílně Gerharda Grenzinga. Mají šest a půl tisíce píšťal, tedy o dva tisíce víc než ty současné. Nejmenší píšťala měří pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesahuje sedm metrů, hrací stůl má 121 rejstříků. Cestu nového nástroje do Prahy ale opakovaně zkomplikoval koronavirus a také stavební úpravy prostor, které byly pro nové varhany připraveny už před sto lety. Autorem
designu nového nástroje je
Peter Olah, který se nechal inspirovat tvarem
Panské skály u Kamenického Šenova. Moderní varhany se navzdory váze několika desítek tun jakoby vznáší ve vzduchu jako náhrdelník, visící pod rozetovým oknem. Zatím jsou ale ve Španělsku, s jejich instalací v katedrále se počítá v roce 2024.