Pozoruhodná barokní poštovní stanice se nachází ve střední části obce a patří mezi její nejcennější památkové objekty. Pochází z doby, kdy Vratěnín ležel na staré kupecké a poštovní cestě spojující Vídeň s Prahou.
Barokní poštovní stanice ve
Vratěníně připomíná časy, kdy tudy vedla
hlavní kupecká cesta mezi
Vídní a
Prahou. Koncem 14. století bylo doloženo na mezinárodních obchodních cestách na Moravě
pět ubytovacích stanic. Jednou z nich byla i stanice ve Vratěníně. Hlavní poslové organizovali poselské
spojení do jednotlivých zemí a vybírali poplatky za svěřenou korespondenci. Od 16. stol. propůjčoval a potvrzoval panovník jednotlivcům poštovní regál. V roce 1527
Antonio Taxis zřídil první poštovní trasu v Čechách, Vídeň – Praha. Poštovní stanice na této trase byly od sebe vzdáleny v rozmezí dvou hodin jízdy, což činilo tehdy asi délku 2 míle. (1 poštovní míle je 7,5 km). Jednalo se o
stanice: Stockerau, Hollabrunn, Pulkava, Vratěnín,
Slavonice, Člunek, Samosoly,
Tábor,
Votice a Nespeky.
Od 17. století provozoval poštovnictví v rakouských dědičných zemích
rod Paarů, který
zřídil poštovní stanice. Poštovní stanice v obci tak váženou živností a takový úřad byl dědičný. Pošta v obci přepravovala
zásilky, osoby, půjčovala kočáry a pronajímala jezdecké koně. Zároveň organizovala přepravu korunovaných panovníků s celým potřebným servisem. Na příkaz Karla VI. přešla poštovní služba v roce 1722 pod stát. V roce
1723 byla pošta v městečku
povýšena na hlavní poštovní stanici.
Význam stanice i Vratěnína začal upadat po roce 1750, když císařovna
Marie Terezie nechala vybudovat
novou císařskou silnici z
Prahy do
Vídně přes
Jihlavu,
Moravské Budějovice a
Znojmo. V interiérech bývalé poštovní stanice si dnes v přízemí prohlédnete
expozici věnovanou historii poštovnictví. V budově dnes sídlí obecní úřad, je zde společenský sál, knihovna i požární zbrojnice.