V současné době objekt prochází rekonstrukcí. Byla opravena střecha včetně barokních krovů a část přízemí, v jehož prostorách je otevřena expozice historie obce a nedaleké keltské svatyně. V expozici je také zdokumentována probíhající rekonstrukce a práce spojená se životem na hospodářském dvoře.
Jedná se stavbu využívanou od 17. století jako sýpka Náměšťského panství. Původně byla součástí Ludéřovské tvrze, která historickým vývojem přešla na hospodářský dvůr. V současné době je sýpka po rekonstrukci částečně zpřístupněna, v přízemí je expozice historie okolí, včetně přilehlé Keltské svatyně na Příhoně.
Z historie:
Ludéřovská sýpka je památkou na bývalou tvrz, v jejíž historii se vystřídalo velké množství majitelů. Jako první je zaznamenán r. 1349 Ludeř z Ludéřova, podle jména snad potomek zakladatele vsi. V r. 1376 na Ludéřově seděli synové Beneše z Laškova Jan, Beneš a Hereš, z nichž vzešel pozdější rod Oderských z Ludéřova. Po získání Oder prodali r. 1447 Janovi vnukové dvůr a "kopec" (pozůstatek tvrze) Smilovi z Kremže. R. 1480 se v deskách zapisuje tvrz a v letech 1482 a 1490 opět jen kopec.
V roce 1505 prodala Kunka z Ludéřova obnovenou tvrz a dvůr v Ludéřově Jiříkovi z Choltic a roku 1510 tvrz koupil Havel Chudobín z Bařic. Roku 1550 prodal další majitel Aleš Laškovský ze Švábenic celý Ludéřov Lukáši Grymovi, olomouckému měšťanovi. Majitelé se pak střídali, ale na tvrzi nebydleli, a proto ji pohltil dvůr. R. 1738 koupil Ludéřov Jiří Ondřej rytíř von Haagen, který odprodal statek r. 1740 Ferdinandu Bonaventurovi, pánu na Náměšti. K náměšťskému panství patřil statek až do zrušení poddanství. V roce 1992 byl při přestavbě č.p. 14 v areálu dvora proveden záchranný archeologický výzkum, který odhalil pod podlahou tehdy polozříceného stavení vlevo od průjezdu do dvora úsek 2 m silného zdiva z lomového kamene spojovaného vápennou maltou, který by mohl náležet k opevnění tvrze. Nalezená keramika dokládá život na tvrzi od 14. do 17. stol.