Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie. Od 2. sv. války však nebyla udržovaná a z původního bohatství bylin se zachovalo minimum. Zahrada však díky úsilí několika nadšecům vstává z mrtvých.
Rozsáhlý park se nacházel mimo vlastní
areál zámku,
naproti nádraží přes řeku Teplou. Otcem Marie Beaufort byl
hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel
Průhonického parku. Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspěšně zhostil
vrchnostenský zahradník Johann Koditek. V letech 1925–1927 byl zakoupen nevyužívaný svah o velikosti 19 hektarů. Během parkových úprav bylo přemístěno přes 7000 m
3 zeminy a vybudován přibližně jeden kilometr cest. Expozice byly věnovány
kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. V roce 1931 již v zahradě rostlo
321 rostlinných rodů v 1005 druzích většinou po 3 exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.
Od 2. světové války do roku 2005 byla zahrada téměř bez jakékoliv údržby. Do obnovy zahrady se však zapojila Základní organizace ČSOP Berkut. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Plzni, Správu státního hradu a zámku v Bečově, Městem Bečov, Správou CHKO Slavkovský les i Lesů ČR byla zahájena
rekonstrukce zahrady.
V areálu zahrady se
dodnes zachovala řada cenných vzrostlých jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Ze zdejších vzácných listnatých dřevin stojí za zmínku zmarličník či korkovník amurský, tzv.
Korkovník pana Koditka, který je
„Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. Do konce roku 2012 chtějí ochranáři v devítihektarovém areálu vysázet více než tři tisícovky nových rostlin a dřevin. Konkrétně 2 500 trvalek a skalniček, stovku popínavých rostlin, více než tisícovku jehličnatých a listnatých keřů a také 70 stromů. Při návštěvě bečovské zahrady můžete získat
publikaci Cesty zámeckých pánů a
na fotografiích porovnat, jak jednotlivá místa vypadala ve třicátých letech a v roce 2010, a tak se přesvědčit, jak se do současnosti části zahrady změnily.
Součástí botanické zahrady v Bečově je také unikátní
bioferrata, první česká
skalní stezka zaměřená na skalní vegetaci. Nejjednodušší varianta vede pozvolnou lesní pěšinou a zvládnou ji i rodiny s dětmi.