Čertova či Prokopova brázda je jednou z největších záhad nejenom České republiky, ale také střední Evropy. Jedná se o linii dlouhou desítky kilometrů, která je zaříznutá do krajiny mezi Sázavou a Chotouní.
Podle pověstí ji prý vyoral svatý Prokop, který si do pluhu zapřáhl čerta. Je to obrovský příkop o déce 21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký – s rovným dnem a šikmo se svažujícími stěnami, zahloubený dva až šest metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky již nenávratně splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě mohutných úvozů a příkopů v lesích.
Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou dálkovou obchodní cestou, která vedla z jižních Čech přes sázavský brod do Chotouně, Nymburka a dále do Polabí. Nejzajímavější je ale fakt, že tuhle tajemnou cestu stavěli naši předkové již v mladší době kamenné, tedy před více než 6000 lety. Tehdy se v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Přestože se žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky se nacházejí až v Německu a je tedy pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka. Patrně šlo také o jakousi rituální cestu, protože propojuje také několik pravěkých pohřebišť a posvátných vodních pramenů.
Čertova brázda by bývala mohla být největší pravěkou stavbou ve střední Evropě – kdyby se o ní vědělo a kdyby zůstala zachována. Bohužel časem Čertova brázda podlehla zemědělským a průmyslovým úpravám krajiny, byla zavážena a zaorávána nebo využívána jako místo pro skládky. Dnes se na celé trase zachovalo jen pár kratičkých úseků dávajících zhruba představu, jak kdysi mohla vypadat.