Prokopova či
Čertova brázda je jednou z největších záhad nejenom České republiky, ale také střední Evropy. Jedná se o
linii dlouhou desítky kilometrů, která je zaříznutá do krajiny mezi
Sázavou a Chotouní. Podle pověstí ji prý
vyoral svatý Prokop, který si
do pluhu zapřáhl čerta. Je to obrovský příkop o délce
21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký – s rovným dnem a šikmo se svažujícími stěnami, zahloubený dva až šest metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky již nenávratně splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě
mohutných úvozů a příkopů v lesích.
Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou
dálkovou obchodní cestou, která vedla z
jižních Čech přes sázavský brod do Chotouně,
Nymburka a dále do
Polabí. Nejzajímavější je ale fakt, že tuhle tajemnou cestu stavěli naši
předkové již v mladší době kamenné, tedy před více než
6000 lety. Tehdy se v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Přestože se žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky se nacházejí až v Německu a je tedy pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako
pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka. Patrně šlo také o jakousi
rituální cestu, protože
propojuje také několik
pravěkých pohřebišť a posvátných
vodních pramenů.
Svatý Prokop a hrátky s čertem
Ve středověku ale měli pro vznik hlubokého úvozu jiné vysvětlení – podle
zakořeněné pověsti se mělo za to, že jeho vznik souvisí se slavným
krotitelem čertů, zakladatelem
Sázavského kláštera, svatým Prokopem. Ten měl prý s pekleníky
bohaté zkušenosti. V jeho rodné
Chotouni mívali kámen s otiskem čertova zadku a s čertem zapřaženým v pluhu prý světec vyoral i onu
Čertovu brázdu od Černých Bud kolem Lipan až do Chotouně. Lidová fantazie ale zašla ještě dál: Prokop s čertem prý vyorali i koryto
řeky Sázavy. Protože se ale rohatý bránil a kroutil pluhem ze strany na stranu, je řeka přímo ďábelsky zakroucená.
Pekelnou brázdou k Prokopově homoli
Většina
Čertovy brázdy už sice dávno skončila zaoraná v polích, ale některé úseky se dají najít a projít. Podobně jako Prokop s čertem můžete začít na
Votočnici, podmáčené louce s tůněmi a slepým ramenem na břehu
Sázavy. Prokop, který čerta místo bičem poháněl křížem, ho hnal do kopců směrem na sever; dnes tudy vede
turisticky značená trasa. Světec si prý odpočinul v místě zvaném
Kuželník, ba dokonce snad tu
s pekelníkem hrál kuželky. Kousek odtud se jim
zlomila radlice, což dodnes připomíná stejnojmenná obec.
Když prý někde mezi
Kouřimí a
Kostelcem nad Černými lesy začal čert kňourat, že už nemůže a ptal se, jak daleko je do cíle, Prokop odpověděl, že ještě
zbývá „dobrá půl“ cesty. Dnes tu najdete vesnici
Dobré Pole, které se prý v okolí skutečně říká
Dobrá Půl. Památku na podivné spřežení mají i v
Chotouni: tam, kde brázda končila, rarach musel seškrabat z pluhu všechno bláto, z něhož vznikla
homole sv. Prokopa.
Výlet pro zdatné turisty ze Sázavy do Radimi
Jestliže patříte mezi
zdatné turisty a třicet kilometrů pěšky vás neleká, můžete si projít celou
pověstmi protkanou krajinou ze
Sázavy až do Chotouně. Začátek výletu bude v
Sázavě (mimochodem, až tu budete, pozorně se zadívejte na 56 metrů vysokou věž
Sázavského kláštera: tomu, kdo na ní prý najde všechny hvězdičky, se na přímluvu svatého Prokopa splní to, co je jeho nejhlubším přáním), na
vlakovém nádraží. Odtud se vydejte ulicí Františka Kavalíra směrem k Sázavě, kde narazíte na červenou značku. Ta vás dovede přes most pro pěší, kde se vydáte po žluté k
výklenkové kapli sv. Prokopa. Tam už začíná
Čertova brázda. Na Svaté Trojici pokračujte na Mělník ke kamenné zvoničce a po zelené až ke Kamennému vrchu a dále k obci Krymlov. Tam se napojíte na dálkovou
poutní trasu Blaník – Říp k zámku Molitorov (v současné době je nepřístupný). Nedaleko odtud je zmiňované
Dobré Pole, kde čertovi začaly docházet síly. Jestliže už budete také vyčerpaní, můžete se domů vrátit vlakem z blízké
Kouřimi.
Skalní turisté se v
Kouřimi pouze osvěží a vydají se dále k Chotouni po
poutní trase Blaník – Říp. Čeká je přechod
Klášterní Skalice se zříceninou kláštera, slovanské hradiště Vrbčany a
krásná cesta údolím Vavřineckého potoka. Na blízku bude
Homole sv. Prokopa v Chotouni, ale přímo do městečka značka nevede (muselo by se k ní po silnici z Vrbčan cca 3,5 km).
Putování lze zakončit v Chotuticích nebo
Radimi, kde naleznete i
celoročně otevřený zámek (cca 1 km od Chotutic). V pracovních dnech jezdí z náměstí v Radimi autobus do
Kolína.
Celkem trasa měří 35,5 km; kdo vynechá Vavřinecký potok a skončí v
Kouřimi, bude mít v nohách 24 km.
Krkavčí skály a lůžko na bolavá záda
A pokud vás láká alespoň malý výlet, zkuste vyrazit od
Sázavského kláštera přes Černé Budy
na Krkavčí skály s krásným výhledem a dále k rozcestí na Marjánce, kde se občerstvíte v příjemné Restauraci Na Marjánce. Přes most je to jen kousek do kopečka k
vlakové stanici Stříbrná Skalice. Celý
výlet měří 5 km a zvládnou ho i větší děti.
Pro ty, kterým by se zdál i tento výlet příliš těžký, máme ještě jeden návrh – prozkoumejte
Sázavu opravdu důkladně. V areálu
kláštera je přístupná zajímavá zahrada, a když se od Klášterního mostu vydáte k
altánku a dále
okružní ulicí po zelené, dojdete k tajuplnému místu,
studánce Rakovka. Studánka s dodnes čistou a dobrou vodou má nad sebou velký kámen s prohlubní –
údajné lůžko sv. Prokopa. Často prý na něm odpočíval při putování zdejším krajem a přemítal o tom, jak naložit s duchovním dědictvím sv. Cyrila a Metoděje. Kameni byla přičítána také
kouzelná moc – kdo prý na kameni přespal, toho přestaly bolet záda.