Ota Matoušek patří k nejvýznamnějším jihočeským malířům, kteří byli zároveň příslušníky československých legií bojujících za první světové války v Rusku. Jeho bohatý poválečný malířský život mapuje stálá expozice na Kubově Huti, v hotelu Kristian.
Hotel Kristian na
Kubově Huti se stal v šedesátých letech oblíbeným místem pro pobyt a tvorbu významného jihočeského malíře a legionáře
Oty Matouška, který v letech 1925–1950 předsedal Sdružení jihočeských výtvarníků. Při hledání inspirace v šumavských lesích ve svých kresbách a grafikách ztvárnil každodenní těžkou práci dřevorubců, jeho krajinomalby zachycují okolní krajinu v proměnách ročních období.
Expozice v hotelu Kristian je jeho hostům přístupná zdarma vždy v otevíracích hodinách restaurace a obsahuje na tucet děl Oty Matouška.
Legionář, odbojář a malíř
Otto Matoušek (3. prosince 1890
Plzeň – 3. března 1977
České Budějovice patří mezi nejvýznamnější české malíře působící na
jihu Čech. Vystudoval
pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl žákem řady významných umělců své doby, jeho krajinomalbu přímo ovlivnil slovutný český impresionista Antonín Slavíček. Do
první světové války narukoval s plzeňským „pětatřicátým“ pěším plukem. Roku 1915 upadl v Bělorusku do zajetí, kde se pak stal
důstojníkem legionářů. Velitelé si jej cenili pro jeho čestnost a obětavost. Matoušek velel průzkumné rotě 6. pěšího Hanáckého pluku a zúčastnil se
bojů u Bachmače, na
Transsibiřské magistrále a v okolí Jekatěrinburgu a Permu. Roku 1919 ho poslal Informačně-osvětový odbor Ministerstva vojenství v Rusku na
studium grafiky v Japonsku, odkud si přivezl velké množství inspirace pro krajinomalbu. Po návratu z Japonska ke svému pluku se stal Matoušek redaktorem časopisu „Hanák.“ Do vlasti se vrátil přes Hongkong, Singapur a Colombo na lodi „Prezident Grant“ v červnu 1920.
S vojenskou kariérou se ale nerozloučil. Mezi válkami byl aktivním
důstojníkem československé armády. V roce 1922 byl vyslán na Ukrajinu a návštěva jednoho z nejslavnějších bojišť našich legií na Rusi se mu pak stala inspirací pro řadu grafik a linorytů. Do roku 1938 spolupracoval s redakcí časopisu „
Naše vojsko“. Jako legionář se zapojil do odboje i během
německé okupace, v březnu 1943 byl zatčen a vězněn v
koncentračním táboře Flossenbürg, kde byl na konci války zařazen do pochodu smrti. Tato zkušenost se na něm hluboce podepsala a stala se námětem mnoha děl.
V poválečné éře působil Ota Matoušek v celé řadě uměleckých organizací a posbíral řadu ocenění. Patří k zakladatelům prvé jihočeské organizace
Sdružení jihočeských výtvarníků a byl členem spolku Myslbek. Některé jeho práce byly umístěny v předválečné výzdobě Památníku osvobození na
pražském Vítkově. Ota Matoušek byl také jeho náčelníkem. Zemřel dne 3. března 1977 v
Českých Budějovicích.