V Mlýnské bráně kroměřížského zámku naleznete expozici Gardistka, která přibližuje, jak se kdysi žilo gardistům, kteří střežili vstup do Arcibiskupského zámku. Ocitnete se přímo v prostorách, kde gardisté bydleli, poznáte život příslušníků Arcibiskupské gardy a prohlédnete si uniformy i zbraně.
Expozice Gardistky se nachází v tzv. Mlýnské bráně
Arcibiskupského zámku v
Kroměříži. Počátky
arcibiskupské gardy spadají až do začátku 13. století, dnešní podoba vychází z klasicistní přestavby ve 30. letech 19. století. Součástí expozice je
byt velitele i zázemí pro členy gardy. Mlýnská brána byla částí
hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby průčelí věže. Ten dokumentuje stavební činnost biskupa Karla II. z Lichtensteinu – Castelcorna (biskupem 1664 -1695) na obnovení
Kroměříže.
Nynější podobu získala brána ve
2. pol. 19. století částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho. Mlýnská brána též tvořila zázemí a přechodné
ubytování arcibiskupské gardy.
Vojáci Arcibiskupské gardy byli povětšinou ubytováni v prostorách Mlýnské brány, která tvořila i jejich zázemí. Dodnes se tu dochovala řada detailů z jejich života. Po uzoučkých schodech vystoupáte do patra, kde najdete
kuchyň se spižírnou, strážní místnost s replikami původních gardistických uniforem i
kanceláří velitele gardy. V horním patře pak uvidíte
noclehárnu i
zbrojnici se zbraněmi, které ke gardistům neodmyslitelně patřily.
Arcibiskupská garda
Protože olomouckému biskupovi náležel i titul knížete a mnohdy měl na starost přímo
velení obrany Moravy, byla nedílnou součástí jeho dvora i
garda plnící funkci ochrannou a reprezentativní. Čítala přibližně 20 až 30 mužů. Kromě ceremoniálních funkcí spojených s pobytem (arci)biskupů na
kroměřížském zámku pomáhali gardisté i s posílením
bezpečnosti ve městě, což bylo zejména patrné během revolučních let 1848/49 a při setkání cara s rakouským císařem r. 1885, kdy spolupracovali s místními ostrostřelci. Arcibiskupská garda je historickým unikátem Moravy.
Gardisty byste totiž našli pouze na
Pražském hradě, v
Českém Krumlově a na
Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Gardisté měli nejen strážit zámek a částečně i město, ale plnili také funkci reprezentativní. Existence gardy je doložena už za vlády Karla II. Lichtenštejna – Kastelkorna v 17. století, a dochovala se až do počátku 20. století. Gardisté patřili k
nejnižším vrstvám služebnictva. Většinou však pocházeli ze selských rodů okolních hanáckých dědin a služba na zámku jim mezi Hanáky zajišťovala slušnou
prestiž.