Halda Ema vznikla při uhelné těžní jámě, kterou hrabě Wilczek založil roku 1861. Původně halda dosahovala výšky 327 metrů, ale prohořením se snížila. Halda měla být zlikvidována, dnes je však památkově chráněna a poskytuje fonomenální výhledy na město.
Jediná halda kuželového typu na Ostravsku ční nad samým centrem
moravskoslezské metropole. Tvoří ji miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů (rozloha: 82 hektarů, objem: přes 28 mil. m³). Její červený vrchol tvoří miliony tun prohořelé hlušiny.
Halda
vznikla navážením hlušin z ostravského
dolu Trojice. Počátky jejího založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. V šedesátých letech došlo ke
vznícení nitra haldy a ta hořela až skoro do dnešních dnů. Teploty uvnitř kopce dosahovaly až 1 500°C a díky tomu se uvnitř kopce tvořily nové vzácné nerosty – porcelanity a jaspisy.
V listopadu 2023 Báňský úřad v Ostravě vydal rozhodnutí, že halda Ema již
není aktivní haldou. Haldu však nadále budou hlídat odborníci. Měla být více přístupná, město plánuje její revitalizaci.
Halda Ema
není nejvyšším místem Ostravy (pro úplnost dodáváme, že vůbec nejvyšším bodem města je vrchol vodárenské věže Krásném poli). Stala se třetí největší vyvýšeninou Ostravy, po kopci v Krásném Poli 334 m. n. m. a vyvýšeninou nad Hošťálkovicemi – Bobrovníky 318 m. n. m. Při navážení haldoviny, možná byla i nejvyšším bodem, ale sleháváním se stala
třetím nejvyšším bodem Ostravy.
Vlivem přirozeného slehávání hlušin již
Ema poklesla asi o 10 m od své výšky při ukončení navážky. Boční svahy kopce jsou porostlé náletovými dřevinami. Díky vysokým teplotám uvnitř Emy není
na jejím vrcholu nikdy sníh. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a je porostlá teplomilnou stepní florou.
Viditelný kouř, který jakoby vyvěral z hory, dělá Emu magickou. Bělostné obláčky plynů obsahující zejména oxid siřičitý. Fenomenální výhledy na celou Ostravu dělájí z Emy velmi atraktivní místo pro mnoho Ostravanů i návštěvníků města.
Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste
teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva.
Na vrchol vede
turistická stezka, která mapuje především hornické dějiny města. Začíná u tramvajové zastávky na Černé louce za divadlem, ale připojit se na ní lze v cestu města například i na Sýkorově mostu přes řeku Ostravici. Dále vede přes Hradní lávku kolem
Slezskoostravského hradu a následně prudce stoupá ulicemi Slezské Ostravy. Když ulice na Burni zahne na štěrkovou silnici ulice Vlčkovy, je už cíl na dosah. Stezku, kterou vybudoval Klub českých turistů, lemuje celkem 12 informačních panelů s popisem historických, přírodních i technických zajímavostí v okolí.
Klub českých turistů tuto trasu pojmenoval po zakladateli české turistiky
Adolfu Podroužkovi.