Kleť, královna jihočeských hor a kopců, je nejvyšší horou Blanského lesa (1083,2 m n. m.). Je viditelná ze značné části jižních Čech jako táhlý hřeben s typickou siluetou známé rozhledny a televizního vysílače.
Hora Kleť leží 6 km severozápadně od
Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od
Českých Budějovic, v Šumavském podhůří. Zalesněný vrchol představuje nejvyšší bod
Blanského lesa.
Na vrcholu se nachází
hvězdárna,
televizní vysílač (170 m), kamenná
Josefova rozhledna (nejstarší svého druhu u nás), kterou nechal postavit Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku v roce 1825 a
Tereziina chata -
roubená horská chata
s restaurací. Rozhledna je 18 m vysoká a za příznivých podmínek se z ní otevře nádherný
panoramatický pohled na část
Šumavy,
Budějovicko,
Novohradské hory, jadernou elektrárnu
Temelín a pokud je opravdu jasné počasí je vidět i
panoráma Alp. Na rozhledně najdete také informace o historii okolí včetně historických map. Kousek od rozhledny stojí
sluneční hodiny.
Na vrchol se můžete dostat
jednosedačkovou lanovkou z obce Krasetína, která je 1752 m dlouhá a zdolává převýšení 346 m. Jízda trvá zhruba dvacet minut. Na sedačky lze umístit lyže i kola a na nich pak sjet zpět, nebo zažít adrenalinovou jízdu na zapůjčených koloběžkách.
Na
observatoři Kleť bylo dosud objeveno 1019 planetek, což představuje přední umístění v celosvětové statistice a je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Pro návštěvníky je otevřena stálá výstava astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť (komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie aj.). Za jasného počasí zde zhlédnete v projekci sluneční skvrny.
Přírodní rezervace Kleť
Předmětem ochrany přírodní rezervace
na severozápadním úbočí hory je
smíšený podhorský les s komplexem acidofilních bikových a třtinových
bučin, místy až pralesovitého charakteru. Ze svahů vystupují mrazové sruby a skalní hradby. Žije zde i druhově pestrá fauna bezobratlých a obratlovců, vázaných na přirozené smíšené porosty. Původní
bukový prales na svazích hory se dochoval
v původní podobě, jakou takové porosty ve střední Evropě mívaly, než je nahradily smrky.
Zajímaví jsou zde i místní
mravenci, kteří jsou
glaciálním reliktem a jinde než v
Blanském lese se u nás nevyskytují. Mezi další živočichy žijící v bukovém pralesu je krkavec velký a
sýc rousný. Nechybí ani bohaté společenství brouků (střevlík, lesák a potemník) a horských plžů (řasnatka nadmutá, závornatka křížatá a slimáčník horský). Vstup do rezervace je povolen
pouze po značených cestách.