Pestrobarevná paleta podzimu zve na procházku do přírody

Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve Střední Evropě s obtížnějšími výstupy, adrenalinové vyžití i studenou oblast nazvanou Sibiř, to vše nabízejí Teplické skály.

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Pro jižní část Sedlčanska, Petrovicko, se ujal výstižný název Kraj kamenů. Po jeho krásách vás provede naučná stezka, díky níž poznáte plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a pojmenování, nádhernou přírodu se vzácnými živočichy i květinami a dokonce i jeskyněmi.

Cesta údolím z Desné směrem k přehradě Souš patří v Jizerských horách k vyhledávaným výletním cílům. Černá Desná zde tvoří divoké údolí s peřejemi a vodopády.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO, zapsány byly v červenci 2021. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v ČR.

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Na okraji Zábřežské vrchoviny se nachází přírodní rezervace Terezské údolí, které se rozprostírá mezi Laškovem a Náměští na Hané. Daří se tu mnoha vzácným rostlinám, na podzim zde "hrají prim" modrofialové květy ocúnu.

Údolí Peklo je romantické údolí při soutoku Metuje s Olešenkou mezi Novým Městem nad Metují a Náchodem. Cestou se můžete zastavit na některé z čertovských specialit ve stylové Bartoňově útulně, kterou navrhl známý architekt Dušan Jurkovič.

Ke skalní vyhlídce, která se nachází na Myší skále, vede náročné 25 metrů dlouhé stoupání, které je zajištěno řetězy.

Chráněné území se nachází na úbočích Malého (578 m n. m.) a Velkého (603 m n. m.) Bezdězu. Oba kopce vznikly díky vulkanické činnosti cca před 34 mil. let. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a zároveň je zařazena i mezi Evropsky významné lokality.

Naučná stezka v délce 5,6 km seznamuje s životem, výskytem a historií tetřeva na Železnorudsku, který je u nás celoročně chráněn. Stezka má 5 zastavení, které vás seznámí s tetřevem a jeho životem v místních lesích – v České republice se v životaschopné populaci vyskytuje jen na Šumavě.

Přírodní rezervace, která zahrnuje vrchol Vlhoště a Malého Vlhoště, se nachází v CHKO Kokořínsko nedaleko České Lípy.

Černolické "Čertovy" skály je skalní masív tvořený pevnými ordovickými křemeny, který se tyčí se nad obcí Černolice.

Částečně zasypaná puklinová jeskyně je až 20 metrů dlouhá. Hlavní chodba se směrem do hloubky zužuje, asi po 7 metrech se větví na dvě nízké a úzké chodby, levá ústí do rozšířeného prostoru, vysokého až 2 metry.

Skalní městečko Volské kameny není příliš známé, a proto je i méně navštěvované.

Přírodní památka Sýkoř představuje v rámci Českomoravské vysočiny poslední dochované rozsáhlé zbytky typických bučin a bučin s javorem klenem s přirozenou skladbou bylinného podrostu. Vrchol Sýkoř má nadmořskou výšku 702 metrů.

Vodopády na Černém potoce, patřící mezi největší vodopády celých Jizerských hor, se nachází zhruba 2 km jižně od Bílého Potoka.

Přírodní lanové centrum Svatý Linhart je skvělým cílem pro rodinné a školní výlety, teambuildingy, ale i pro party sportovních nadšenců, kteří si rádi vyzkouší své fyzické i psychické možnosti.

Mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků pod památnou horou Blaník – to je nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Blaník. Důvodem jejího vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny Středních Čech, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník.

Rezervace o rozloze 380,76 ha zaujímá severní část Pavlovských vrchů s vrcholy Děvín (554,4 m n. m.) a Kotel (483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Řije zde řada vzácných rostlin a živočichů.

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

Přírodní památka Kaštanka je sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany o rozloze téměř 2 ha. Založil ji kníže Auersperg v roce 1774 a jedná se o nejvýše položenou alej jedlých kaštanů v Evropě. Překvapivé je, že Kaštanka dosud plodí.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Přírodní park se rozprostírá v jihozápadní části Středomoravských karpat a je členěn na Hustopečskou pahorkatinu, Boleradickou vrchovinu a Dambořickou vrchovinu.

Počátky, Kaliště – Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zajímají Počátky, kde stromy lemují většinu výjezdových cest z města. Přijeďte se přesvědčit o krásách našich alejí na vlastní oči.

Kleť, královna jihočeských hor a kopců, je nejvyšší horou Blanského lesa (1083,2 m n. m.). Je viditelná ze značné části jižních Čech jako táhlý hřeben s typickou siluetou známé rozhledny a televizního vysílače.

V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců.

Naučná stezka Údolím Labe vede od Husova náměstí v Lysé nad Labem k Městskému muzeu v Čelákovicích. Trasa měří 16 kilometrů a prochází zdejšími lesy a přírodní rezervací Hrbáčkovy tůně.

Naučná stezka Cvilín zaměřená na lesnictví, ekologii a přírodu Jeseníků vás provede smíšenými lesy v okolí Cvilína a postupně představí všechny zdejší obyvatele z říše rostlin i živočichů.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Nad Lázněmi Kyselka, v údolí Ohře pod vrcholem Bučiny v Doupovských horách se vypíná desetimetrová kamenná věž, kterou nechal postavit slavný podnikatel rodák Heinrich Mattoni roku 1880.

Mezi Jistebnicí a Sedlcem – Prčice se nachází malebná oblast členité kopcovité krajiny s pestrou mozaikou polí, luk a lesíků, s množstvím vodních ploch a menších toků. Odborně se nazývá Jistebnická vrchovina, ale místní jí neřeknou jinak než Čertova hrbatina.

Jeden z nejrozsáhlejších komplexů bukového lesa ve středních Čechách se nachází na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Hlavním předmětem ochrany jsou kyselé a květnaté bučiny s typickou flórou a faunou.

Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí.

Nýznerovské vodopády se nacházejí v osadě Nýznerov u Žulové v údolí Stříbrného potoka. Jedná se o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád, kde se vlivem vymílání skály výřivým proudem vody vytvářejí jámy a obří hrnce různých tvarů až několikametrových rozměrů.

Vlčí rokle v Posázaví, nad městečkem Kamenný Přívoz, ukrývá zajímavý přírodní klenot – obloukovitou rokli, kterou vyplňuje kamenné moře z až několik metrů velkých žulových balvanů. Místo navíc ozvláštňují až 200 let staré bučiny.

Významná oblast skal. Nacházejí se ve strmých svazích podél Malého a Velkého Štolpišského potoka a na úbočí Ořešníku v Jizerských horách. Materiál tvoří hrubozrnná žula. Oblast se dělí na Malý Štolpich, Velký Štolpich a Zahradní stěnu.