Osada Šipín cca 6 km od Konstantinových Lázní stojí nad soutokem Úterského a Bílého potoka (Hadovky), na místě sídliště z pozdní doby bronzové. Kostel, zasvěcený sv. Barboře, byl postaven okolo roku 1352. Kolem kostela se rozkládá starý terasovitý hřbitov.
Jihovýchodně od
Konstantinových Lázní poblíž zachovalé zříceniny hradu
Gutštejna se nachází
poutní místo Šipín s farním
kostelem sv. Barbory a s malou dřevěnou pseudorenesanční
poutní kaplí Panny Marie z roku 1892, při níž vyvěrá
zázračný pramen. Jedinými domy jsou v osadě bývalá škola, fara a myslivna. V kostele na oltáři stojí poutní socha Panny Marie, k níž přicházela poutní procesí od nedaleké poutní kaple.
Při potoce pod Šipínem stával
zbrojní hamr, jehož zbytek se zachoval do dnešních dnů, stejně jako pozůstatky Dudákovského mlýna při silnici. V serpentinách silnice pod Šipínem vyvěrá údajně
zázračný pramen, jehož voda se užívala k
léčení nemocných očí. V dřevěné kapli, postavené u tohoto pramene, jsou uchovány dvě berly, které tu zanechal poutník, osvobozený vodou od bolesti.
Na zalesněném vrchu proti Šipínu bývalo rozlehlé
Bezemínské hradiště jako centrum šesté lúčanské provincie, zvané "
Silvana". V jeho blízkosti v lese je slovanské mohylové pohřebiště.
Hradiště Šipín, pravděpodobně přemyslovské, navázalo na nedaleké Bezemínské hradiště ze starší až střední doby hradištní. Mělo okolo 1,5 ha a z východu
v nejužším místě šíje jej chránil příkop a příčný val, který je dodnes patrný. Na místě hradiště později vznikla dnešní osada Šipín s kostelem, farou, hájovnou a školou.
Více informací o této lokalitě poskytuje
naučná stezka, vedoucí
od Dudákovského mlýna na
Gutštejn, Bezemínské hradiště a Šipín. Zájemce o procházku po stezce však upozorňujeme, že je nesjízdná na kole. Pěší turisté mohou po stezce vyrazit od Dudákovského mlýna,
trasa měří 7 km.