100 tipů k poznávání poutních míst a poutních cest Česka

Podobně jako v Panenském Týnci i trosky kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince svou pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut pobytu v magických prostorách syrové gotiky bývalého kláštera vám vylepší náladu.

Nový prohlídkový okruh: Český patron svatý Prokop – Seznámení s životem světce a zemského patrona.

Původní zelená kaplička byla postavena již roku 1897 z darů poutníků na místě, kde došlo ke zjevení Panny Marie. V roce 2010 však podlehla požáru. Obnovena potom byla v letech 2011–2012.

Zavítáte-li do České Kamenice, nazapoměňte navštívit kapli Narození Panny Marie, která je vzdálená cca 200 m od náměstí. Významným inventářem je dřevěná poutní socha Panny Marie Kamenické z roku 1680.

Severně od Netolic v okrese Strakonice se nachází Lomec, který je řazen mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Poutní kostele Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

V Neratově v Orlických horách najdete unikátní kostel se skleněnou střechou. Víska Neratov byla založena koncem 15. století jako osada sklářů. Zanedlouho poté zde vyrostl jednoduchý dřevěný kostelík.

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Vydejte se pěšky nebo na kole po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvým Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.

Maria Rast am Stein, Maria Rast (česky Odpočinutí Panny Marie na kameni) je mariánské poutní místo nacházející se na severním úbočí Martínkovského vrchu jihozápadně od kláštera ve Vyšším Brodě.

Ke vzniku barokního poutního kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu se pojí legenda. Podle pověsti na místě zabloudil při lovu místodržící Řádu německých rytířů Augustin Oswald Lichtenstein. Když byl blízko smrti, nalezl jej místní uhlíř a zachránil.

Na kopci Svákov nad městem Soběslav vznikla v roce 2017 křížová cesta vedoucí ke kostelíku Panny Marie Bolestné se zázračnou studánkou.

Ranně barokní kaple z let 1682 – 1683 s krásným výhledem na město Sušice a okolí se nachází na vrchu Stráž. Kaple Anděla Strážce, zvaná lidově Andělíček, byla na vrchu porostlém kdysi dubinou vybudována roku 1863 díky přičinění sušického kapucína P. Ladislava Bílinského.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Barokní poutní místo se nachází na vrchu Kalvárie nad obcí Ostré, která je vzdálena 1,5 km od Úštěku.

Na svahu kopce Dobrý voda (862 m) nad městem Horní Planá v blízkosti nádrže Lipno leží uprostřed lesů poutní kaple Panny Marie Bolestné.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo "Moravské Švýcarsko".

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.

Hradisko svatého Klimenta (Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Stezka Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska a na východě nejvýchodnější bod ČR. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.

Poutnické místo k odpočinku a rozjímání v Myší húšti vzdává hold Janu Amosi Komenskému, který se mohl v obci Komňa narodit. Místo v sobě nese také odkaz Komenského na dílo Labyrint světa a ráj srdce.

Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity, kaplí Svatých schodů, pramenem, hřbitovem a poutním domem na Mariánském kopci nad městem Králíky.

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní sezóně každou sobotu.

Na návsi v Kytíně stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, který představuje architektonicky i urbanisticky hodnotný příklad středověké zbarokizované sakrální architektury a je kulturní památkou. Kostel se studánkou také proslul jako poutní místo.

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) – původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.

Poutní cesta růžence začíná u železničního přejezdu ve Starém Městě, které je od Velehradu vzdáleno asi 4 km. Cesta, značená šipkami s nápisem „Poutní cesta“, pokračuje údolní nivou potoka Salašky.

V Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek Křížového vrchu. Z kopce se otevírá úchvatný výhled na Jeseníky, vrchy Králického Sněžníku i roviny Hané.

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

V příměstské části Tábora, v Klokotech, se nachází poutní areál s chrámem. Klokoty představují cíl oblíbených vycházek. Z Kotnova přes Holečkovy sady, pojmenované na počest významného spisovatele a překladatele Josefa Holečka (1853-1929), který v Táboře studoval, sem vede křížová cesta.

Nad Ivančicemi se tyčí novogotický kostel sv. Jakuba z let 1852-1858 s křížovou cestou. V roce 1991 byla provedena generální oprava čtrnácti kapliček křížové cesty stoupající od městského hřbitova ke kapli.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Severozápadně od centra města Frýdek-Místek, na mírném návrší naproti Zámeckému náměstí ve Frýdku, stojí velkolepá pozdně barokní dvouvěžová jednolodní stavba – Bazilika Navštívení Panny Marie. Pod kaplí sv. Kříže se ukrývá zvláštní krypta s ostatky hrabat Pražmů.

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Putování ke kostelu, kde z východního okapu stéká voda do povodí Moravy – Dunaje k Černému moři a západní okap vodu posílá do povodí Orlice – Labe moři Severnímu.

V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné – Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf). Před druhou světovou válkou sem ročně přicházelo až sto tisíc poutníků, za komunistického režimu poutní místo pustlo a chátralo.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Křížová cesta bývá prvním turistickým výšlapem z Jiřetína směrem na vrchol Jedlové hory.

Ve Vranově u Brna byl 17. století vybudován na starém mariánském poutním místě s františkánským klášterem nový klášterní komplex řádu nejmenších bratří, tzv. Paulánů. Jeho součástí byl farní kostel sv. Barbory a nový mariánský kostel, jehož krypta je rodinnou hrobkou knížat z Liechtensteinu.

Mezi kulturní památky obce Plánice patří poutní kostel Narození Panny Marie v osadě Nicov, ležící 2 km východně od Plánice. Tato barokní stavba je jedním z nejkrásnějších děl proslulého architekta a stavitele K.I.Dienzenhofera.

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá až do první poloviny 16. století, kdy se objevily legendy, vážící se k balvanu, rozdělenému na dvě části, ležícímu nedaleko Rychnova nad Malší.

V jihozápadní části náměstí v Nepomuku stojí poutní chrám sv. Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostelík sv. Jana Křtitele, který v roce 1734 ustoupil baroknímu chrámu slavného stavitele K. I. Dientzenhofera.

Poutním místem Rokycanska a významnou dominantou Litohlav je kostel Navštívení Panny Marie na Vršíčku u Litohlav. Kostel se třemi věžičkami postavila obec Rokycanská v letech 1744 – 1747 jako vděk za ochránění města od moru, který zuřil v letech 1680, 1689 a 1713 a který tehdy Rokycany ušetřil.

Jedním z významných poutních míst na Příbramsku je Maková hora u Smolotel s barokním kostelem sv. J. Křtitele a P. Marie Karmelské z 18. století. Okolím Smolotel a Makové hory vede naučná stezka, která seznamuje s místní přírodou i zajímavostmi.

Areál poutního místa na Boží hoře u Žulové tvoří soubor objektů v novogotickém stylu. Dominantou místa je kostel Panny Marie Bolestné, k němuž vede od města křížová cesta.

Novou kulturní památkou na území Karlovarského kraje se v závěru roku 2020 stala poutní kaple Panny Marie nedaleko obce Lachovice na Toužimsku. Pozdně barokní kaplička, která nedávno prošla kompletní rekonstrukcí, se nachází na křižovatce polních cest asi dva kilometry východně od Lachovic.

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Křížovou cestu najdete v klášterní zahradě Domova pro seniory za kostelem sv. Alfonse. Na cestě se nachází celkem 14 zastavení, které popisují události spojené s ukřižování Ježíše Krista.

Vzdělávací, konferenční a poutní dům se nachází v budově bývalého františkánského kláštera, který původně sloužil jako zázemí pro poutníky, přicházející do chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Poutní areál, chrám Panny Marie Pomocné a jezuitská rezidence jsou významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka.

Už v 18. století vyhledávané poutní místo. Na svátek sv. Anny se zde každoročně konají církevní obřady.

Kalvárii tvoří tři velké kamenné kříže, podle kterých se také někdy nazývá. Nachází se na okraji skal asi 250 metrů vzdušnou čarou od hradu Valdštejn.

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století.

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Jde o národní kulturní památku.

Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži – Křížová cesta s kaplí sv. Kříže.

Původní kaple byla postavena ve 14. století, pravděpodobně biskupem Janem Volkem. Od roku 1687 je spjata s „bratrstvem svaté Anny“ a také poutním místem. Dnešní podoba pochází z 19. století.

Gotický kostelíkv zaniklé obci Svatý Tomáš v pohraničním pásmu, který byl v roce 1991 rekounstruován a zachráněn před zřícením.

Poutní místo Provodov nalezneme asi 10 km jihovýchodně od města Zlín. Poutní kostel Panny Marie Sněžné stojí na kopci na místě zvaném Malenisko.

Poutní kostel s pozdně gotickým síňovým dvoulodím sklenuté síťovou hvězdovou klenbou pochází ze 14. století. Komplex tvoří kostel, starý hřbitov, raně barokní fara, kaple úmrtí Panny Marie, hřbitovní kaple sv. Terezie s kostnicí, kaple sv. Jana Nepomuckého, ohradní zeď hřbitova a socha Panny Marie.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve zdejších lázních.

Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století.

Dějiny kláštera mají svůj počátek již v 11. století, kdy zde údajně stávala jeskynní kaple sv. Jana Křtitele.

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, byl od roku 1234 majetkem chotěšovského kláštera. Od roku 1739 stojí na vrcholu dřevěný kříž, který byl v letech 1747-1755 nahrazen poutním kostelíkem a po zrušení kláštera roku 1804 byl zbořen.

Kaplička se nachází na břehu Slapské přehrady v místě zvaném Na Rovínku. Empírová poutní kaple je zasvěcená Panně Marii. Stavba je doplněna samostatně stojícím dřevěným křížem.

Nedaleko Žerotína na levé straně silnice z Prahy do Loun stojí kostel sv. Blažeje. Kostel svatého Blažeje je pozdně barokní římskokatolický poutní kostelík.

Křížová cesta ve Volarech vede na úbočí vrchu Kamenáč (899 m n. m.) a tvoří ji 14 zastavení, z nichž 12 zastavení má podobu kapliček vytesaných ze tří kusů kamene dioritu.

Pramen se nachází pod severním svahem hřebenu Pohoře v části zvané Stračka, vyvěrá zde z úbočí chutná a stále studená voda. Mezi lidmi je pramen znám jako pramen zázračné vody, který byl od nepaměti vyhledáván, a dodnes si k němu pro vodu jezdí lidé z širokého okolí.

Poblíž Křížové cesty se nachází poutní místo s dřevěnou kaplí Svaté Anny a se studánkou s takzvanou Svatou vodou.

Významný poutní areál v Hlubokých Mašůvkách najdete pouhých devět kilometrů od Jevišovic. Toto poutní místo vzniklo kolem zdejšího léčivého pramene, jehož zázračné účinky byly písemně zaznamenány už v době předbělohorské.

Lokalita Studenec u Rožmberka nad Vltavou je pojmenována podle pramene se "zázračnou vodou". Kaple zde byla vystavěna v 17. století a sloužila jako poutní místo.

Poutní kostel svaté Anny u Kraselova byl postaven v roce 1682 a patří mezi kulturní památky. V roce 2010 byla provedena generální oprava obytné části kostela, která byla v roce 2011 biskupem Pavlem Posádem posvěcena a pojmenována jako "Dům svatého Jáchyma".

Kopec nad Stříbrem je význačná dominanta, která přitahuje návštěvníky Stříbra a stříbrské občany vyzývá k rozjímání či procházkám. Křížovou cestu tvoří 14 kapliček, v jejíchž výklencích jsou zobrazeny výjevy poslední cesty Ježíše Krista.

Budova kláštera byla při poutním kostele Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří postavena již v polovině 18. století. Klášter najdete tři kilometry severně od Dačic na Jindřichohradecku.

Kaple sv. Filipa Neri, zvaná též Patriarcha, se nachází v lese nad úpatím hory Libín nad Lázněmi sv. Markéty. Na místě dnešní zděné kaple stávala původně kaple dřevěná, která byla vystavěna k ochraně nálezu obrazu světce jménem Filip Neri, nalezeného právě na místě dnešní kaple.

Původní středověký farní kostel v Horní Bobrové nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Santini proto v roce 1714 vypracoval nový projekt a kostel byl v souvislosti s realizací svatojánského poutního kostela na Zelené hoře vysvěcen 5. října 1722.

Kaple svaté Barbory, lidově zvaná Barborka, stojí na místě někdejšího raně gotického kostelíka zasvěcenému stejné patronce. Kaple sloužila především jako rodová hrobka pro majitele buchlovského panství, ale jsou zde pohřbeni také soudcové loveckého práva a poustevníci řádu sv. Františka.

Přírodní památka Byšičky zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami nedaleko Lázní Bělohrad.

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Kubátova cesta je 10,5 km dlouhá žlutě značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující soutok Úp a Sněžku. Pojmenována je po Miroslavu Kubátovi, mj. autorovi knihy Album ze starých Krkonoš.

Poutní stezka Via Sacra vede po jedinečných sakrálních stavebních památkách a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí – tedy na území České repunliky, Německa a Polska. Na české straně vede stezka do Mnichova Hradiště, Jablonného v Podještědí, Českého Dubu, Hejnic a Rumburku.

Prenet patří k místům s dalekými výhledy. Na svahu této hory stojí kaple svaté Kunhuty, která se jako jediná dochovala z bývalé osady. Kapli postavil v roce 1408 Bohuslav Racek z Janovic a svého času u ní žil poustevník.

Čtyřřadá lipová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1766 až 1770. Na vrcholku Uhlířského vrchu je poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné a je odsud nádherný výhled do okolí. U horní části aleje poutníky ke svatostánku provází velice originální křížová cesta.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, známý také jako Havířský kostelík, je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Kostel sv. Klimenta vznikl podle archeologického výzkumu v 1. polovině 12. století. Je dochován v původní podobě, výjimečný je především nástěnnými malbami z poslední třetiny 12. století, zachycujícími mj. zobrazení legendy ze života sv. Klimenta.

Raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, na úpravách se podíleli A. Leuther a K. I. Dientzenhofer. Uvnitř kostela je uchováváno Palladium země české – pozlacený reliéf Madony staroboleslavské.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku leží asi 5 km severovýchodním směrem od Olomouce. V současnosti je Svatý Kopeček cílem obdivovatelů barokní krásy, mnoha poutníků a také srdcem farnosti, kde se odehrávají ta nejcennější tajemství víry.

V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi.

Poutní cesta Blaník–Říp propojuje dva bájné vrcholy České republiky, trasou dlouhou necelých 200 kilometrů. Je rozdělena do 7 etap a vede z Blaníku do Vlašimi, Českého Šternberka, Sázavy, Kouřimi, Sadské a okolo Labe do Přerova, Brandýsa, Kostelce, Mělníka, Vraňan a na horu Říp.

Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov.

Cisterscapes jsou evropské Cisterciácké stezky propojující cisterciácké kláštery napříč Evropou. Na našem území se nachází tři z nich. Pojďte objevit fascinující kus evropské kulturní historie na Cisterciácké cestě!

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Expozice barokních plastik pocházejících z poutní cesty vedoucí od východočeského města Králíky ke klášteru v Hedči. Vraclav leží 6 km severozápadně od Vysokého Mýta.

V I. zóně NP Šumava, pod vrcholem Stožec (1065 m) se nachází dřevěná poutní kaple Panny Marie. Byla postavena v první polovině 19. století u pramene léčivé vody, která pomohla kováři J. Klauserovi navrátit zrak.

Dubné bývalo slavným poutním místem. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož fragmenty pochází ze 14. století. Dnes se jedná o dvoulodní stavbu se čtvercovým presbytářem, s drobnou předsíní v západním průčelí, sakristií a s kostelní věží na jižní straně.

Významné mariánské poutní místo spjaté se zjevením Panny Marie dne 13. ledna 1866 a mimořádným uzdravením Magdaleny Kade. Jeho věhlas přetrval do 21. století. V monumentálním poutním kostele s čestným titulem bazilika minor se konají pravidelné česko-německé mše sv. a varhanní koncerty.

Kostel na vršku nedaleko Plané u Mariánských Lázní je nepřehlédnutelnou připomínkou kdysi slavného poutního místa, jež dávalo naději mnoha bohabojným hříšníkům hledajících milost a odpuštění.

Nevelká svatyně zbudovaná v klasicistním slohu stojí nad pramenem údajně zázračně uzdravující vody, která je opředena četnými legendami. Dnešní kaple byla postavena roku 1819, avšak bez stavebního povolení, které se podařilo dořešit až roku 1839.

Poutní cesta Říp – Blaník vás provede, s mottem „Poznej českou zemi a sám sebe“, trasou dlouhou necelých 300 km. Trasa je rozdělena do 4 etap a vede z Řípu do Velvar, Buštěhradu, Křivoklátu, Berouna, Tetína, Karlštejna, Mníšku pod Brdy, Dobříše, Kamýka nad Vltavou, Prčice, Votice a na Blaník.

Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu – Maria Loreto.

Kostel Panny Marie Růžencové se nachází v srdci Českých Budějovic, Žižkova třída, unikátní je především svojí novorománskou architekturou a výzdobou v beuronském uměleckém stylu. Sousedí také s mateřincem kongregace bratří Nejsvětější Svátosti – Petrini, kteří nad celým areálem drží ochranou ruku.

Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice. Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu. Poslední čtrnácté zastavení od Antonína Bílka zpodobňuje Krista v hrobě.

Svatý Antonínek patří mezi nejznámější poutních místa Moravského Slovácka. Nachází se na Blatnické hoře, nejzápadnějším výběžku Bílých Karpat. Kopec samotný dle předpokladu a archeologických nálezů sloužil v pradávné době jako pohanské pohřebiště.

Kostel se nachází v kruhové návsi obce. Jedná se o pozdně gotický trojlodní kostel z období 1480-1496. Uvnitř kostela ve Studniční kapli spatříte zachovalou studnu s renesanční obrubní. Na věži je dochován velmi starý zvon z roku 1480, v interiérech pak velmi bohatý barokní a rokokový inventář.

Mezi poutními místy Příbramí v Čechách, St.Wolfgangem v Solné komoře a Weltenburgem na Dunaji byla zřízena poutní cesta, která je velmi pestrá a lehce schůdná. Prochází půvabnými kraji Čech, Bavorska a Solnohradska.

Františkánský klášter Hájek se zahradou a loretánskou kaplí, ležící osamoceně ve východní části obce Červený Újezd, zhruba 17 km západně od Prahy. Do kláštera vede poutní cesta z pražské Lorety.

Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova.

Sepekovský chrám je významným jihočeským poutním místem. Nynější barokní kostel byl vystavěn na místě starší kaple mezi léty 1730 – 1733. Jeho projektantem byl zřejmě Tomáš Haffenecker. Chrám obehnaný ambitem se čtyřmi kaplemi dodnes ukrývá pozdně gotický deskový obraz Panny Marie Sepekovské.

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Klášter Naší Paní nad Vltavou v Poličanech u Křečovic postavily trapistky (řád cisterciáků přísné observance). Poutníci se zde mohou zastavit na nákup originálních produktů z kláštera či využít služeb zdejšího domu pro hosty a prožít několik dní v tichu a klidu.

Osada Šipín cca 6 km od Konstantinových Lázní stojí nad soutokem Úterského a Bílého potoka (Hadovky), na místě sídliště z pozdní doby bronzové. Kostel, zasvěcený sv. Barboře, byl postaven okolo roku 1352. Kolem kostela se rozkládá starý terasovitý hřbitov.

Křížovou cestu u Blažejského rybníka tvoří 12 hrubě opracovaných trachytových kamenů umístěných kolem ruiny poutního kostela.

Asi 10 km od Zlína leží malá obec Štípa, která je poutním místem s mariánskou soškou. Milostná socha Panny Marie s Ježíškem, stojící na hlavním oltáři v poutním kostele zasvěceném Narození Panny Marie, patří mezi nejstarší mariánské sochy na Moravě.

Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Především díky působení významných pražských umělců Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Václava Vavřince Reinera patří kostel k nejpozoruhodnějším barokním stavbám v širokém okolí.

Z kláštera premonstrátů v Teplé se můžete vydat do Skoků, místa, kde stojí jeden z nejslavnějších mariánských poutních kostelů Navštívení Panny Marie. Po obnovené poutní trase dlouhé 68 kilometrů dojdete do zvláštního místa, kde se čas zastavil.

Asi 8 kilometrů jižně od Zelené Hory ve Žďáře nad Sázavou se nachází Obyčtov, starobylé mariánské poutní místo. Chrám ve tvaru želvy vznikl posmrtně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, řečeného Aichla, za ideové spolupráce opata Václava Vejmluvy.

Barokní bazilika Panny Marie Sedmibolestné v centru města je dílem italských architektů Giulia a Octavia Broggiových z let 1701 až 1706. Nedílnou součást poutního kostela tvoří i komplex bývalého jezuitského kláštera s biskupským gymnáziem založeným v roce 1679.

Dnešní podobu získal kostelík až v roce 1851. Podle historických pramenů byl založen již v 10. století knížetem Boleslavem na památku jeho vítězství nad Maďary na Lešském poli.

Severně od lázeňské obce Bludov se uprostřed lesa nachází větší kostelík. O jeho původu vypráví mnoho legend, ale jen jedna se opakuje častěji než ostatní.

Barokní chrám z osmnáctého století je nejvzácnější památkou Nové Paky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dokonce patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě.

Půvabné poutní místo se zázračným pramenem, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou se nachází na kraji lesa nedaleko Nového Hrádku a patří do obce Bohdašín a farnosti Slavoňov. Původ tohoto poutního místa sahá jistě do dávné minulosti, neboť jméno Rokole je prastarý tvar slova "rokle".

V prudkém svahu v Desné v Jizerských horách je z štěrku vysypaná cestička. Vysypána byla městskými službami kvůli lepší dostupnosti z údolí Bílé Desné.

V roce 1889 vyrostla uprostřed lesa v malebném Dřízenském údolí kaple, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Jednolodní stavba s bohatě zdobeným oltářem byla vysvěcena 15. září 1889. V údolí se nachází také lesní studánka, pomník Aloise Mádra a nechybí ani křížová cesta.

V Novohradských horách najdete na jihozápadním svahu dominantu lokality, poutní kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě u Nových Hradů, která je viditelná za jasného počasí až z Budějovicka či Třeboňska. Místní prostředí je vyhledávané pro svůj klid i přírodní scenérie.

Barokní chrám Panny Marie Bolestné ve Sloupě, který je významným poutním místem oblasti Moravského krasu, patří k významným architektonickým památkám oblasti. Stavěn byl v letech 1751 – 1754 boskovickým stavitelem Vavřincem Mertou podle projektu italského architekta M. A. Canevalle.

Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna. Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.

Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici. Tato obec bývá navštěvovaná především díky baroknímu kostelu, bazilice minor Navštívení Panny Marie, stojící na místě starého poutního místa, kterému se přezdívá český Mariazell.

První značená Svatojakubská cesta na Moravě je trasa Brno – Mikulov s návazností na rakouskou Svatojakubskou cestu vedoucí částí Weinviertel v Dolním Rakousku. Hlavním výchozím bodem Svatojakubské cesty je v Brně kostel sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě.

Jedno z nejmladších poutních míst v ČR zve na návštěvu. Čeká na vás zde klášterní cukrárna s vlastními výrobky a rozsáhlý přírodní areál se zajímavou historií.

Renesanční kostelík byl vystavěn nad Svatojánským pramenem počátkem 17. století. Průčelí kostelíka je označeno latinským nápisem "Benedicite Fontes Domino" (Blahořečte pramenu Páně) s chronogramem 1600.

Ve Skocích nedaleko Žlutic bývalo jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, proslavené stejně jako dodnes známé Lurdy zázračnými uzdraveními, a zdejší "panenkou skákavou", Pannou Marií Skokovskou.

Vydejte se na kole, případně pěšky, po starobylé Svaté cestě, kterou vybudovali jezuité v 17. století. Dodnes můžeme vidět podél silnice z Prahy do Brandýsa nad Labem zachovalé kapličky. Kolik jich vlastně je? Odkud kam vedou?

Husova cesta je poutní stezka z Prahy do Kostnice o celkové délce 800 km. Trasa začíná v Praze, pokračuje přes hrad Krakovec, dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka pokračuje přes Norimberk a Ulm až do Kostnice.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné byl vystavěn na jižním okraji města v novorománském slohu v letech 1850 – 1867 podle plánů domácího zednického mistra Jana Buchingra pro velké množství poutníků, kteří přicházeli do Kašperských Hor každoročně na pouť 5. srpna.