ÚvodCo chcete dělat?PamátkyHřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků
Památky

Hřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

Navštivte domov vraných starokladrubských koní. Prohlídka zahrnuje stáj plemenných hřebců, stáj klisen, kde jsou v jarních měsících k vidění naše nejmladší hříbata; kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů.
Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Nachází se ve východních Čechách u města Chrudim, nedaleko Pardubic. V Hřebčíně Slatiňany je středisko Ústřední evidence koní, středisko chovu koní, středisko obchodu, středisko výcviku, středisko rostlinné výroby a středisko správy budov. Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volné stáji. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen (pod sedlem i v zápřeži), ukončený zkouškami výkonnosti výcvik starokladrubských koní, určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži.

Ve Slatiňanech se můžete zúčastnit komentované prohlídky stájí, jejíž součástí je mimo jiné prohlídka kočárovny, historické sedlovny rodu Auerspergů a výcvikového střediska.
 

Z historie starokladrubských koní

Hřebčín ve Slatiňanech byl postaven roku 1898 knížecí rodinou Auerspergů. Ti chovali honební koně, kteří byli určeni pro parforsní hony. V pozdější době se z těchto honů vyvinuly dostihy a ve stájích byli chováni i dostihoví koně. Od roku 1992 je slatiňanský hřebčín součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku.
 

František Bílek a starokladrubský vraník

Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie, díky české antipatii ke všemu co souviselo s Habsburky a porobou, bylo rozhodnuto historické stádo kladrubských běloušů a vraníků zlikvidovat. Koncem 30. let minulého století se prof. František Bílek pokusil shromáždit poslední zbytky vraného stáda v hřebčíně v Průhonicích u Prahy. Vzhledem k malému počtu dochovaných jedinců nebylo možno pokračovat v čistokrevné plemenitbě a tak se prof. František Bílek rozhodl k odvážnému kroku – regeneraci starokladrubského vraníka. V září roku 1945 byli koně ze Státního pokusného hřebčína z Průhonic u Prahy po kopytě převedeni do bývalých zámeckých stájí ve Slatiňanech, kde se pokračovalo v regeneraci. Regenerace byla ukončena v roce 1973 a následovalo udržovací šlechtění starokladrubského vraníka.
 

Starokladrubský kůň

Starokladrubský kůň vznikl na podkladě starošpanělských a staroitalských koní před více než 400 lety. Je to naše jediné původní české plemeno koní. Za základní mezník chovu kladrubských koní je považován dekret Rudolfa II., který 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru v Kladrubech nad Labem na císařský dvorní hřebčín a udělil mu výsostný úkol produkovat koně pro potřeby vídeňského dvora, tzv. Galakarosiery. Kladrubští koně byli chováni v nejrozmanitějších barvách, a čím byla barva výstřednější, tím byli koně více oceňováni. Teprve počátkem 19. století se chov těchto koní ustálil na dvou barevných variantách – bílé a černé.

Aktuality