Jestřebí hory, součást Žacléřské vrchoviny, jsou většinou zalesněný asi 19 km dlouhý hřeben. Probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou nabízí nádherný pohled do širokého okolí.
Území se vyznačuje jedinečným přírodním bohatstvím, historickými a kulturními památkami i místy dalekých rozhledů. Hustě zalesněný hřeben Jestřebích hor obklopují Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory. Dohlédnout lze však i na Zvičinu, Trosky, Ještěd a přes vodní nádrž Rozkoš až do oblasti okolo Hradce Králové.
Po délce celého hřebenu Jestřebích hor se táhne obranná linie bunkrů z období II. světové války. K vidění je celá řada menších pěchotních srubů, z nichž některé jsou rekonstruovány. Nejvyšší bod Jestřebích hor tvoří vyhlídka s rozhlednou Žaltman (739 m n.m. Z rozhledny je panoramatický rozhled na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Adršpašsko – teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovsko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Stolové hory a Zvičinu. Nedaleko se nachází jeskyně loupežníka Lotranda. Jestřebí hory a jejich okolí jsou díky své poloze, členitosti a rozmanitosti ideálním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pro výlety na běžkách. Regionem vede několik značených turistických tras a cyklistických stezek, které mají napojení až na sousední Polsko.
Při návštěvě Jestřebích hor nezapomeňte na osadu Paseka známou již od roku 1748 s několika renesančními chalupami a oblíbenou Jestřebí boudou úpičtí turisté.