Výlety pro samotáře na Královéhradecku: tiché a klidné kouty Kladského pomezí

Toulky v Jestřebích horách

Znáte Jestřebí hory? Zalesněný, asi 19 km dlouhý hřeben, probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman nabízí nádherný pohled do širokého okolí. K nejkrásnějším trasám patří hřebenovka Panská cesta, která vede z Odolova (Hospoda U Lotranda) na Paseky (občerstvení Jestřebí bouda neboli Řehačka a chata Čepelka) v celé délce Jestřebích hory. Trasa měří asi 12 km a není příliš náročná.

Území se vyznačuje jedinečným přírodním bohatstvím, historickými a kulturními památkami i místy dalekých rozhledů. Hustě zalesněný hřeben Jestřebích hory obklopují Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory. Dohlédnout lze však i na Zvičinu, Trosky, Ještěd a přes vodní nádrž Rozkoš až do oblasti okolo Hradce Králové. K přírodním raritám patří Kryštofovy kameny u Odolova. Odborně se nazývají araukarity – zkamenělé dřevo z období prvohor. Jedná se o prokřemenělé zbytky kmenů kordaitů, což byly dnes již vyhynulé mohutné stromy, rostoucí zpravidla v bažinách (patří k rostlinám, z nichž se později vytvořilo uhlí) či primitivních jehličnanů.

Po délce celého hřebenu Jestřebích hor se táhne obranná linie bunkrů z období II. světové války. K vidění je celá řada menších pěchotních srubů, z nichž některé jsou rekonstruovány.
 

Skalní města, kde budete sami

Zatímco v Adršpašsko-Teplických skalách bývá doslova hlava na hlavě (pozor, do skal je v létě nutné mít rezervaci), ostatní skalní města Kladského pomezí stojí stranou zájmu turistů, a přitom se jedná o skalní labyrinty s mnoha krásným a unikátními geologickými útvary. Například skalní město Ostaš nedaleko Žďáru nad Metují. Skalní partie Ostaše zpřístupňují dvě turistické stezky vedoucí Horním a Dolním labyrintem. V době válek se mezi tyto skalní útvary chodili ukrývat lidé z okolí, jak dokládá pojmenování 30 metrů dlouhé pukliny ve skále Sluj českých bratří. Po cestě vás jistě zaujme i Čertovo auto, Medvědi nebo Výří brána. Po projití skalním bludištěm se ocitnete na vrcholu hory, kde se nachází Frýdlanská a Krtičkova vyhlídka, ze kterých se vám při příznivém počasí naskytne krásný výhled na Krkonoše a Broumovské stěny.
 
Kočičí skály najdete na zelené značce pod Ostašem. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování. Oproti Ostaši mají Kočičí skály menší plošnou rozlohu a nižší nadmořskou výšku, přesto zde naleznete množství pískovcových skalních útvarů (skalní věže, pilíře a hřbítky) a také i pseudokrasové jeskyně. Skalní městečko se vytvořilo na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané Kocouří hřbet. Největším masívem Kočičích skal je skalní útvar Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů, a puklin.
 
Na hřebeni Broumovských stěn nad osadou Slavný se nacházejí pozoruhodné skalní útvary označované jako kamenné nebo skalní hřiby, které vznikly v důsledku erozního působení na různé vrstvy pískovce s různou odolností vůči vnějším podmínkám (voda, vlhkost, silnější kolísání teplot kolem bodu mrazu v přízemních vrstvách vzduchu apod.) Na měkčí noze tedy vyrůstá pevnější klobouk. Nejbližší přístup ke hřibům je z osady Slavný po žluté turistické značce na rozcestí nad Slavným a dále po červené (celkem cca 1,5 km). Ačkoliv za vidění stojí jistě všechny hřiby, ty nejkrásnější se ukrývají mimo značené trasy v lesích.
 
Víte, kde hledat Jiráskovy skály? Překvapivě jsou (poněkud neznámou) součástí Adršpašsko-Teplických skal a nachází se nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.

Nejvyšší vrchol Broumovských stěn, Božanovský Špičák, měří 773 m. Cesta k němu vede skalním bludištěm se zajímavými útvary, které lidé překřtily mnoha jmény ze zvířecí říše, proto se těmto skalám někdy přezdívá „Kamenná Zoo“. Ve skalním městem pod Špičákem najdete ještě například kočku, varana i kačenku či kamenného koníčka. Pěší okružní trasa ze Slavného na Božanovský Špičák měří 10 km.

Krásné výlety podél řek a říček

Nejkrásnější procházky okolo šumějících řek a říček najdete u Nového Města nad Metují. Například v blízkosti Bohdašínského potoka se nachází Klopotovské údolí, při jehož začátku objevíte obůrky s ochočenou lesní zvěří. Dětem se budou líbit interaktivní prvky, na kterých si vyzkouší, jak daleko oproti zvířátkům doskočí, porovnají různé druhy dřeva a přesvědčí se, že les je vlastně takovým velkým zvířecím sídlištěm.
 
Údolím Olešenky prochází od Nového Hrádku do Nového Města nad Metují červeně značená Jiráskova cesta. Až do Pekla, na soutok s Metují cesta měří asi 5,5 km. Jedná se i příjemnou procházku okolo říčky Olešenky, údolím schovaným v lese a obklopeným mnoha menšími skalkami. Z velké části cestou prochází i cyklostrasa 4035.

Na soutoku Olešenky a Metuje se nachází další fenomén zdejší oblasti – údolí Peklo. Malebný kaňon je oblíbeným výletním místem už od 19. století, a i dnes z něj vede řada cyklo-turistických cest. Mnozí turisté rádi využijí pohostinnost Bartoňovy útulny, stylové výletní restaurace, kterou navrhl počátkem 20. století proslulý architekt Dušan Jurkovič. Turistická žlutá značka pak vede podél bystré řeky, mezi strmými svahy s bukovými lesy a četnými skalisky a balvany, až do Nového Města (cca 7 km). Na jaře, na podzim nebo po deštích bývá tento úsek oblíbený také mezi vodáky, kteří si užívají zdejší „pekelné“ peřeje.

Libchyňské údolí vytváří Libchyňský potok, pramenící nad Mezilesím v nadmořské výšce okolo 520 metrů a po zhruba 7 kilometrech toku ústící zleva do Metuje poblíž Rezeckého mostu v Novéhm Městě nad Metují. Malebným lesnatým údolíčkem nás provede zelená turistická značka, vedoucí chvílemi po levém, chvílemi po pravém břehu. Asi pětkrát je třeba přejít koryto potoka po dřevěných lávkách.
 

Hrady a zámky Kladského pomezí

Milovníci památek mohou v Kladském pomezí objevovat řadu zámků. Sídlem rodu Bartoňů z Dobenína je již od roku 1908 zámek v Novém Městě nad Metují. Kromě dvou prohlídkových okruhů nabízí zámek krásnou procházku zámeckým parkem. Zámecká zahrada i zámecká budova byly naposledy stavebně upraveny arch. Dušanem Jurkovičem v letech 1909–1915.
 
Zámek Náchod uvidíte již z dálky při příjezdu do města. Zámecký komplex má celkem 5 nádvoří a nabízí zajímavou atmosféru. K vidění jsou tři samostatné prohlídkové okruhy. Současně se u zámku nachází také největší medvědinec v Čechách, kde v současné době bydlí medvědi Ludvík a Dáša.
 
Empírový zámek Ratibořice je znám především jako letní sídlo Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské. Nenápadné venkovské sídlo posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.
 
Jedním z nejstarších historických sídel ve východních Čechách je hrad Vízmburk, někdy označován jako české Pompeje. Jednalo se o velmi mocný hrad, kvalitou rovný královským hradům, který patřil k nejstarším sídlům ve východních Čechách. Jeho sousedi ze Slezska i Lužice se hradu natolik obávali, že ho od majitelů odkoupili a raději nechali zbořit.
 

Muzea, pevnosti a další zajímavá místa

Návštěvou muzea stavebnice Merkur v Polici nad Metují se dozvíte o historii, ale také i současnosti této jedinečné hračky. Historie výroby hraček zde se datuje od roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor, která vyráběla stejnojmennou stavebnici. Uvidíte zde největší postavenou stavbu z této stavebnice "Ocelové Město" stavitele Jiřího Mládka inspirovaný stejnojmenným románem Julia Verna. Dále je v Muzeu postavené velké kolejiště Merkur "O" v měřítku 1:45 nebo Petřínská rozhledna a jiné zajímavé stavby. Připraven je také prostor pro vaši tvorbu – zapojíte svoji fantazii a budete si moci sestavit vlastní stroj!

Moderní expozice o Boženě Němcové v České Skalici pochází z roku 2020. Určitě vás zde zaujmou památky na slavnou spisovatelku – nábytek, obrazy, několik kusů skla a porcelánu, její osobní věci – například vějíř ze Slovanského bálu ve Vídni, malé zápisníčky, do kterých si dělala poznámky ze svých cest, nebo duhové skleněné těžítko. Muzeum připravilo také instalaci pokoje, jak mohl vypadat v době biedermeieru. Je tam vystaveno dobové sklo a porcelán z muzejních sbírek, včetně renovovaných dámských šatů, které se v té době nosily. Ve vitrínách jsou k vidění různá vydání Babičky a také knížky pohádek a povídek od Boženy Němcové. V posledních dvou sálech najdete filmografii a odraz díla Boženy Němcové a její korespondence v divadle, poezii, próze a hudbě.

Dělostřelecká tvrz Dobrošov prošla velkou rekonstrukcí (od května 2018 do května 2022). Oproti minulosti se objekt zvětšil zhruba na trojnásobek původní velikosti. Přibyl velký promítací sál a také moderní audiovizuální expozice. Na Dobrošově vzniknulo i nové návštěvnické centrum, které turistům poskytuje občerstvení, sociální zázemí a k dispozici je také přednáškový sál. Dobrošovská pevnost se začala stavět v září 1937, aby společně s dalším pohraničním opevněním chránila republiku proti nacistickému Německu. Do uzavření Mnichovské dohody o odstoupení pohraničních území Československa Německu v září 1938 ale pevnost nebyla dokončena.