Kaple Božího hrobu ve Voticích stojí na františkánském hřbitově, jehož součástí je i votický hřbitov. Kaplí Božího hrobu je v České republice několik, avšak votický Božího hrob je výjimečný tím, že je zhotoven podle nákresů a rozměrů pravé kaple Božího hrobu v Jeruzalémě.
S rozhodnutím postavit
kopii Božího hrobu ve
Voticích přišla kolem roku 1658 sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, Marie Františka z Heisenštejnu. Aby byla kaple Božího hrobu co nejvěrohodnější,
vyslala Marie Františka v roce 1658 do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera. Měli odtud přinést přesné nákresy a rozměry Božího hrobu. Jak dlouho cesta trvala se přesně neví, nicméně samotná
stavba byla započata v roce 1685, tedy 27 let po začátku jejich cesty. O čtyři roky později, 13. dubna 1689 kapli vysvětil sedlčanský děkan Jiří Konrád Genelius.
Zakladatelka také ustanovila, že každý rok bude na jaře sloužena na paměť výstavby kaple. Hrabě Ferdinand František z Vrtby nechal kolem kaple Božího hrobu vystavět
zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Zlomky zdi se zachovaly do dnešní doby.
Vysoká
klenutá brána, kterou se vchází k Božímu hrobu, nese nahoře ze žlutavého pískovce pěkně tesanou kartuši s dvojznakem hrabat Vrtbů (troje parohy) a hrabat Heisensteinů (3 vrchy). Nad znakem drží dva
andílci hraběcí korunu. Připojený latinský nápis připomíná Marii Františku, hraběnku – zakladatelku.
Podlouhlá stavba obdelníkového půdorysu je
vysoká 3,7 metru. Nad hřbitovní zeď vystupuje
šestiboká kamenná kopule, nesená v každém rohu dvojicí štíhlých kamenných sloupů s hrubými listovými hlavicemi. Do interiéru se vchází úzkou klenutou brankou na jihozápadní straně. Vnitřek se skládá z
Andělské kaple a hrobové komory. Nejstarší dochované stopy výmalby jsou z poloviny 18. století, jde o výjev Zmrtvýchvstání Krista.
Votická svatyně stála původně osamoceně na mírném návrší západně od
františkánského kláštera, postaveného v letech 1627–1629. Po roce 1784 se upustilo od pohřbívání františkánů v kryptě kláštera a prostranství kolem kaple začalo sloužit jako hřbitov. Dnes je votický Boží hrob jednou z nejznámějších a nejzachovalejších staveb tohoto typu v republice.