František z Assisi (1182–1226), zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patří mezi nejznámější a nejoblíbenější svaté. Patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem a oblíbeným výletním cílem.
Městu vévodí mohutná
gotická bazilika svatého Františka z Assisi s klášterem, kde je světec pochován, stojí tu také barokní poutní
bazilika Panny Marie Andělské, Santa Maria degli Angeli, kolébka františkánského řádu. Její součástí je
malá kaplička zvaná Porcinkule. Původně šlo o malý domek, který kdysi František získal pro svou řeholi. Stával v Assisi vedle malého kostelíku Panny Marie s Anděly a v místním nářečí se mu říkalo porzioncula, porziuncola či portiuncula, tedy malý pozemek, dílek či údělíček. Představoval to nejnutnější, co františkáni ke svému životu v naprosté chudobě potřebovali, rozšiřováním chrámu se ale nakonec ocitl v jeho interiéru.
Porcinkule je také
svátek Panny Marie Andělské, slavený 2. srpna ve františkánských a kapucínských kostelech, jehož tradici do Čech přinesli právě františkáni. Dodnes se slaví tam, kde františkáni působili, například v
Jindřichově Hradci,
Zásmukách,
Opočně či
Hostinném. Svatý František byl také patrně tím, kdo poprvé na Vánoce zinscenoval scénu narození Páně v chlévě s živými zvířaty. Díky němu se ve světě rozšířil
vánoční zvyk stavění betlémů.
Františkáni v českých zemích
Františkáni se společně s ženským řádem klarisek hlásí k odkazu sv. Františka z Assisi. Věnují se především kazatelské a misijní činnosti, nosí tmavohnědý hábit s volnou kapucí přepásaný bílým provazovým cingulem se třemi uzly, jako obuv slouží převážně kožené sandály.
K nejstarším patří
Františkánský klášter na
Novém Městě v
Praze, založený již ve 14. století při
kostele Panny Marie Sněžné. Právě původní
Františkánská zahrada mezi
Václavským a
Jungmannovým náměstím je skutečnou oázou zeleně v centru hlavního města; kdysi tu bývaly ovocné stromy a záhony s bylinkami a zeleninou.
Další dosud funkční františkánské kláštery najdete v
Liberci-Ruprechticích, v
Moravské Třebové, v
Brně a v
Plzni.
Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie je významnou památkou
Uherského Hradiště, prohlédnout si jej můžete při každoročních
Slováckých slavnostech památek a vína a jiných svátečních příležitostech. K
františkánskému klášteru v Hájku u Červeného Újezda vede od
pražské Lorety obnovovaná
poutní cesta s barokními kapličkami; klášterní park s loretou je místo s jedinečným geniem loci a navštěvuje jej nejenom řada poutníků, ale i běžných výletníků.
Staré františkánské kláštery
- Mnohem více než existujících klášterů je těch, které františkáni už dávno opustili. K nim patří třeba komplex klášterů v Českém Krumlově, proměněný v celoročně otevřené moderní kulturní a vzdělávací centrum, nebo Anežský klášter v Praze, zvaný též Na Františku, dvojklášter ženského řádu klarisek a mužského řádu. Založila jej sv. Anežka Česká, která se stala jeho abatyší, dnes si tu prohlédnete část sbírek Národní galerie.
- Řád františkánů pečoval také o Skalku, oblíbené a teprve po listopadu 1989 obnovené barokní poutní místo nad Mníškem pod Brdy.
- Místem s jedinečnou atmosférou je Františkánský klášter s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani; sídlí v něm například Městské muzeum. Jako muzeum slouží též Františkánský klášter se zahradami v Hostinném, v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie si prohlédnete galerii antických soch.
- Řada expozic, věnovaných mimo jiné historii řádu, je k vidění v klášteře sv. Františka z Assisi ve Voticích. Františkánský klášter v Turnově slouží poště, prohlédnout si můžete původní klášterní kostel sv. Františka z Assisi.
- Duchovnímu životu nadále slouží bývalý františkánský klášter, kostel i rozlehlá zahrada v Zásmukách, o které pečuje farnost z Uhlířských Janovic. Pořádají se tu rozmanité akce, například farní a ministrantské tábory či kurzy duchovní obnovy.