Loreta na Spáleném vrchu u Vlašimi pochází z roku 1704. Jejím zakladatelem byl František Antonín hrabě z Weissenwolfu. K loretě směřuje alej vzrostlých, chráněných stromů. Kaple se nachází na vyvýšené terase, přístupné dvojramennými schodišti.
Loreta u
Vlašimi stojí na
Spáleném vrchu, obklopená alejí. Dříve byla vidět široko daleko, dnes výhledu brání vzrostlé stromy, proto o památce, vzdálené jen tři kilometry od největšího města
Kraje blanických rytířů mnozí ani nevědí. Do lorety je navíc
přístup možný jen
jednou v roce – při pouti při příležitosti narození panny Marie. V neděli nejblíž tomuto datu (začátkem září) se tu slouží mše. Příležitostně se tu pak konají svatby.
Kaple je stavěná pro liturgické účely jako loreta – čili
chýše, v níž v Nazaretu žila Panna Marie. Interiéry loret musí kopírovat původní stavbu mariánské chýše. Ta byla podle italské legendy na konci 13. století přenesena z Nazaretu do Itálie, kde nyní stojí v bazilice v obci Loreto.
Dříve sem zajížděl
kněz na koni z
vlašimského zámku, pak byla při kapli zřízena fara, v níž kněz trvale bydlel. A k vlašimské loretě přicházeli poutníci zdaleka. Zpovídali se a přijímali svátosti. Kapli ve zdevastovaném stavu převzalo město Vlašim po revoluci, oprava sakrální památky trvala víc než patnáct let, dokončena byla v roce 2019.