Geopark kraj blanických rytířů

Jedná o oblast geologicky velmi zajímavou a pestrou, vhodnou pro geoturistiku a proto v roce 2014 získalo toto území titul národní geopark. Geologický podklad Kraje blanických rytířů tvoří z velké části moldanubikum, které je nejstarším stavebním kamenem Českého masívu – okna do geologických základů střední Evropy. V jeho srdci tyčí se dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno.
Na vrcholku Velkého Blaníku, v místech kde dnes stojí rozhledna, která skýtá návštěvníkům romantický pohled na zdejší krajinu, jsou pozůstatky keltského hradiště, jehož historie sahá až do 5. století před naším letopočtem. Velký Blaník je však znám především díky pověsti o spícím vojsku, jejíž kořeny sahají do 15. století. V 19. století se stala tato pověst i hora Blaník jedním z českých národních symbolů.

Ke Kraji blanických rytířů neodmyslitelně patří městečka, vesnice a samoty, které si dodnes zachovaly svůj původní ráz typický pro střední Čechy. Jsou součástí půvabné mozaiky krajiny doplněné řekou Blanicí, celou řadou potoků, rybníků a rybníčků, lesy, remízky, poli a loukami. Na romantické vzezření Podblanicka má velký vliv i množství drobných sakrálních objektů, kapliček, křížků a zvoniček, které jsou rozmístěny v krajině.
 

Geomorfologické zajímavosti

Geopark v jádru leží na území Vlašimské pahorkatiny. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný Blanická brázda. Brázdy jsou významným fenoménem prvohorního variského vrásnění. Blanickou brázdu můžeme sledovat z jihočeské kotliny od Českých Budějovic přes Mladou Vožici a potom dále údolím řeky Blanice (která dala brázdě jméno), až k jejímu ústí, poté je v krátkém úseku protékána řekou Sázavou a pokračuje podél říčky Výrovky až k Pečkám v Polabí. Celá má délku asi 65 km. Nejvýrazněji je propadlina Blanické brázdy vyvinutá mezi Miličínem a Řísnicí, kde dosahuje šíře 15 km. Významným fenoménem je pruh permských ostrůvků, který se táhne podél západního okraje Blanické brázdy. Jedná se o pozůstatky prvohorních usazenin, které nebyly v pozdějších geologických obdobích přeměněny (metamorfovány). Největší z těchto "ostrůvků" leží mezi Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí. Další menší jsou například u Divišova a Chobota. Permské souvrství u Chobota je mimořádné přítomností sloje černého uhlí, která byla krátce před sto lety těžena.
 
V okolí se vyskytuje červený pískovec, který dává charakteristickou barvu polím. Dříve se v lomu nedaleko Nesperské Lhoty těžil a využíval k tvorbě sochařské výzdoby a různých ozdobných stavebních prvků (například v areálu vlašimského zámku a parku, Modrá kaplička ad.).

S vytvořením Blanické brázdy souvisí též vznik četných menších rudních ložisek. Starší pukliny a zlomy byly později místy vyplněny křemennými žilami. Tato rudní ložiska byla v minulosti většinou těžena. Mezi nejvýznamnější lokality, pokud jde o těžbu zlata, patřil Důl Roudný, jehož někdejší výsypka je nyní chráněna jako přírodní památka. U Ratibořských Hor, Staré Vožice a Na Stříbrné u Českého Šternberka bylo těženo stříbro, u Zvěstova olovo, měď a zinek.
 

Co je geopark

Termín geopark označuje území, které poskytuje obraz o geologickém vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Geopark naopak není další forma zvláště chráněného území, nepřináší obcím ani podnikatelům žádná omezení. Jeho hlavním smyslem je propagace území směrem k turistům, kteří cestují za poznáním.