Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.
Jedinečná památka náleží
pražské univerzitě od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity,
král Václav IV., získal pro kolej jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců, který dal nedlouho předtím postavit bohatý patricij
, královský mincmistr a bankéř Johlin Rotlev (Rotlöw). Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 jako
sídlo nejen
pražským profesorům, kteří tu vyučovali a bydleli, ale kolej se stala slavnostním shromaždištěm univerzity a
rezidencí rektora,
akademických představitelů a úřadů.
Renezanční úpravy nezanechaly na tváři Karolina větších stop. Novou podobu mu dala teprve
velká barokní přestavba, kterou provedl v letech 1715 až 1718 architekt
František Maxmilián Kaňka. Jeho dílem byla především zevrubná slohová přestavba koleje s charakteristickým
barokním portálem v Železné ulici. Největší změnu prodělala budova Karolina v našem století, kdy architekt Jaroslav Fragner provedl v letech 1945 až 1959 rozsáhlou rekonstrukci areálu, která byla dokončena vytvořením čestného nádvoří se slavnostním vstupem, jemuž dominuje
kašna se třemi lvy sochaře S. Hanzíka (1968). Nově byl zřízen přednáškový sál v přízemí (tzv. Císařský sál) a zasedací místnosti ve sklepním suterénu.
Císařský sál Karolina
Nově vzniklý
Císařský sál v přízemí dostal své jméno
podle tří obrazů v jeho čele, podobizen císařovny
Marie Terezie a jejích synů
Josefa II. a
Leopolda II. Obrazy vytvořila roku 1799 významná malířka Barbara Kafftová-Steinerová, jejímž dílem jsou i tři portréty
profesorů pražské lékařské fakulty na boční stěně sálu. V přilehlé křížové chodbě stojí
mramorový krucifix, dílo sochaře Emanuela Maxe z roku 1870.
Velká aula
Centrálním prostorem Karolina je
Velká aula, v prvním poschodí slavnostní shromaždiště akademické obce, sál, v němž se konají také
imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Dnešní podobu jí dal architekt Fragner. V jejím čele je umístěn
gobelín vzniklý podle návrhu V. Sychry (1948) v dílně M. Teinitzerové. V jeho středu jsou vetkány
motivy z nejstaršího pečetidla Karlovy univerzity (klečící Karel IV. předává patronu českých zemí sv. Václavovi zakládací listinu univerzity), úryvky z Karlovy zakládací listiny z roku 1348 a
symboly čtyř původních fakult. Sálu vévodí
socha zakladatele univerzity Karla IV. sochaře K. Pokorného (1950). Nad čelní částí auly jsou umístěny
znaky korunních zemí Českého království.
Jednou z nejkrásnějších architektonických částí budovy je
gotický arkýř Velké auly s původní univerzitní kaplí. K nejstarším architektonickým článkům sálu patří boční gotický portál, tzv.
Husova branka, a hlavní raně barokní vstupní portál z počátku 17. století. Od roku 2021 se může Karolinum chlubit také novými
varhany. Tradičně doprovázejí například inaugurace, promoce a jiné slavnostní příležitosti a občas slouží i pro koncerty.
Malá aula
Původní účel
Malé auly, která sloužila jako posluchárna lékařské fakulty, připomíná barokní olejomalba patronů lékařství sv. Kosmy a Damiána v čele sálu a podobizny pražských profesorů medicíny. Malá aula je zdobena
obrazy barokních malířů J. Heintsche,
P. Brandla, J. Molitora aj. Nejstarší jsou rektorské portréty Jana F. Löwa z Erlsfeldu a Mikuláše Franchimonta z Franckenfeldu z počátku 18. století. Malá aula hrála v univerzitním životě významnou úlohu, protože se zde konaly
volby rektorů pražské univerzity. Schodiště u Malé auly vede do prostor 2. patra, kde se nacházejí přednáškové a zasedací sály, v nichž je umístěna
část obrazové galerie Karolina, především
portréty habsburských panovníků, připomínající zakladatelská práva státu k univerzitě, a pražských arcibiskupů jako univerzitních kancléřů.
Reprezentační prostory rektora
Reprezentační prostory rektora Univerzity Karlovy v prvém poschodí tvoří centrální místnost s barokními
malbami z poloviny 17. století, které byly původně součástí výzdoby Velké auly. Jsou dílem významného pražského
malíře Karla Škréty a jeho dílny a připomínají patrony pražských
teologů (sv. Jan na Pathmu),
filozofů (sv. Kateřina) a
lékařů (sv. Kosma a Damián). Sousední místnost zdobí podobizny rektorů po roce 1989. Ve
Vlasteneckém sále, se původně nacházela univerzitní knihovna, od konce 18. století zde bylo sídlo České učené společnosti, podle něhož sál získal své jméno. Jsou zde umístěny
busty významných osobností české vědy a
portrét prezidenta T. G. Masaryka od malíře O. Peterse.
Prohlídky UK
Univerzita Karlova má mnoho pracovišť, která sídlí v historicky i architektonicky velmi atraktivních budovách.
Prohlídka některých z nich, jako např. Karolina, určitě stojí za to. Tyto prohlídky pro vás
připravuje Organizační oddělení rektorátu, kde si můžete prohlídku na konkrétní termín domluvit.