Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie – Nová Paka

Nejstarší zmínka o existenci města Nová Paka pochází z roku 1357. Nejcennější památkou je paulánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Barokní klášter byl založen roku 1655 Marií Evou z Tiefenbachů. Na stavbě se patrně podílel jezuita J. Blažejovský podle plánů Kryštof Dienzenhofera. Schodiště před kostelem pochází z roku 1737, bylo obnoveno v roce1906. Roku 1785 byl klášter zrušen. Kostel je nyní v majetku církve, která za pomocí dotací provádí jeho renovaci. Po opravě střechy a celého pláště došlo i na interiér.

Hlavní průčelí je zdobeno vysokým štítovým nástavcem. Boční stěny jsou zdobeny toskánskými pilastry. Všechny architektonické články v interiéru jsou polychromované. Na klenbách jsou fresky z legendy sv. Františka z Pauly a legendy P. Marie z doby okolo roku 1770 od Josefa Kramolína (patřil ke generaci pozdně barokních umělců, volně kombinoval prvky přežívajícího barokního umění), které po rekonstrukci oživil akademický malíř Pavel Padevět společně s mladým týmem spolupracovníků.

Při čistění malby se objevily rozsáhlé přemalby na fresce i dekorační výmalbě a pod nimi množství starých sádrových tmelů, které často překrývaly originální malbu. Rekonstrukce objevila zazděná okna na západní straně presbytáře a pod novou malbou zbytky figurální malby sv. Václava z 19. století. Po konzultaci s pracovníky památkové péče byla tato malba po zdokumentování opět zakryta.

Z Nové Paky se stalo významné poutní místo a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby. Při klášteře existovala sochařská a stavební dílna, ze které pochází řada soch ve městě a okolí. Díky klášteru vznikla v Nové Pace slavná sochařská a řezbářská dílna rodu Suchardů.

Chrám s průmětem pěti elips klenby od neznámého architekta zaujme stejně jako balustráda kruchty s kapelou amoretů a varhany z roku 1750. Objekt je přístupný při pravidelných bohoslužbách.