Pozdně románský kostel stojí na místě, které je nedaleko zámku Konopiště a v minulosti býval součástí tohoto panství. Dnešní podobu získal po úpravách v roce 1904, které na přání Františka Ferdinanda d'Este provedl Josef Mocker. Pozoruhodné jsou zdejší neobyčejné středověké fresky.
Tribunový
kostel sv. Jakuba byl postaven na místě, kde stávalo keltské oppidum, jako součást raně středověkého opevněného dvorce roku
1217. Dnešní novogotickou podobu získal po úpravách započatých v roce
1904 známým stavitelem
Josefem Mockerem, na přání tehdejšího majitele
konopišťského panství Františka Ferdinanda d'Este. Během oprav byly na stěnách objeveny a restaurovány
pozoruhodné fresky ze 13. a počátku 14. století. Vedle vchodu do kostela se nachází například freska s obrazem slavného starověkého
Ptolemaiova modelu sluneční soustavy, kde je země středem vesmíru. Představuje Zemi, kolem níž krouží planety a hvězdy sluneční soustavy. Její zobrazení v kostele představuje naprostou raritu.
Zvláštní je i podoba pekla, které znázorňuje
obří tlama příšery Leviatana, v níž jsou uvězněny lidské postavy. Nechybí ani
náboženské motivy – malba madony, kterou korunují andělé, a v pravém rohu jsou zpodobněni patroni kostela Filip a Jakub.
Pověsti a legendy chvojenského kostela
Neobyčejný kostelík na Chvojně však opřádají další tajemství. Jedním z nich je například tvrzení, že sem ústí
vyzděná podzemní chodba ze
zámku Konopiště. Ta je prý místy tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních.
Novodobé legendy tvrdí, že v blízkosti kostela ukryli nacisté
část Jantarové komnaty. Konopiště za války sloužilo jako
hlavní štáb jednotek SS. Oblast kolem Neveklova až k
Davli využívali Němci jako výcvikový prostor, z něhož byli téměř všichni obyvatelé vystěhováni.