Zrůdy a bestie v Jindřichově Hradci
Značně strašidelnou podívanou skýtají například
nezvyklé malby a fresky v
kostele svatého Jana Křtitele v
jihočeském Jindřichově Hradci. Bizarní uměleckou výzdobu, která podobně jako
zvláštní malby z kaple na hradě Houska vyvolává řadu otázek, tvoří nejenom geometrické obrazce, ale i zvláštní postavy
skřetů a prazvláštních
mutantů se zohavenými těly.
Výzdobu
kostela ze 14. století mají podle některých teorií na svědomí templáři, podle jiných jde o
pohled do pekla, píše se dokonce o
mimozemšťanech.
Nejpravděpodobnější vysvětlení dávají kunsthistorici: domnívají se, že jde o
výjevy ze středověkých bestiářů, které mají varovat věřící před špatnostmi a ukázat, jak by mohl vypadat boží trest. Fresky, které lemují
vnitřní stranu okenních výklenků, nejlépe uvidíte z kůru kostela; o vstup požádejte zaměstnance
Muzea Jindřichohradecka, které kostel spravuje.
Když už budete v
Jindřichově Hradci, nenechte si ujít prohlídku zdejšího
hradu a zámku. Coby milovníci nástěnných maleb si z nabízených tras vyberte tu, která vede
gotickým palácem a atraktivním způsobem připomíná životní styl pánů z Hradce, nejvyšších purkrabí, sudí a hejtmanů Českého království. Líbit se vám bude zejména někdejší
Rytířský sál s unikátně dochovanými středověkými malbami, které představují legendu o svatém Jiří. Před vašima očima se rozvine neuvěřitelně barvitý
dobový kreslený seriál!
Středověký komiks v Kunštátě
I ve světě nástěnných maleb se občas objeví novinky – třeba jako
unikátní figurální malba, kterou památkáři objevili v jedné z nejstarších částí
zámku v Kunštátu na
Blanensku. Výpravný cyklus s rytířskou tematikou rovněž ve stylu
středověkého komiksu zřejmě vznikl v první polovině 14. století a před zničením jej zachránilo to, že byl v první polovině 16. století zabílen – možná proto, že vyšel z módy. Malby pokrývají čtyři stěny a napočítáte na nich přibližně
sto postav; rytíři tu bojují na bitevním poli, setkávají se s panovníkem i s dámou svého srdce.
Zajímat vás bude i fakt, že nejde o fresky, ale o
malby zhotovené na suchou omítku. Víte, že do barev se v takovém případě kvůli zvýšení jejich odolnosti tehdy přidával například tvaroh? Malby si prohlédnete během prohlídky okruhu, který vede nejstarší částí budovy, původním středověkým hradem.
Rytířský sál ve Velkém Meziříčí
Ještě starší jsou unikátní fresky v
zámku ve
Velkém Meziříčí. O něm se tvrdí, že patří k nejstarším v okolí a potvrzuje to i
výzdoba Rytířského sálu z druhé poloviny 13. století. Sál se nachází v jihovýchodní části přízemí a řadí se k pozůstatkům románského hradu, na jehož základech vyrostl dnešní zámek. I tady jsou hlavním tématem rytíři: nejstarší fresky znázorňují
souboj černého rytíře a dalšího udatného válečníka, který nese štít s
erbem pánu z Meziříčí, na další zdi je velmi zachovalá figurální malba s průvodním latinským textem, který popisuje
život a smrt svaté Markéty. Fresky byly pečlivě zrestaurovány díky spolupráci města s rodinou
Podstatzkých.
Modré salonky, herbáře a zajíci aneb co jinde neuvidíte
- Při letních prohlídkách zámku v Křinci na Nymbursku si prohlédnete překrásné salonky s modrými rokokovými malbami. Nikoli náhodou připomínají modrobílou holandskou fajáns, která se v 17. a 18. století začala vyrábět v Delftu. Ve světě měla velký úspěch, ale byla velmi drahá, a tak majitelé zámku místo zakoupení spousty nádobí zvolili výzdobu v podobném stylu.
- Zvláštní výzdobu má také pozdně gotický hrad Roštejn severně od Telče. Téměř sedm set maleb erbů na stěnách Erbovního sálu a nespočet rostlin v Botanickém sále pochází z druhé poloviny 16. století, kdy Zachariáš z Hradce přebudoval část starého sídla na renesanční lovecký hrádek.
- Jediný zámek, kde zajíci běhají i po stropě, objevíte v jihomoravských Bučovicích. Z interiérů, často zdobených bohatou štukovou výzdobou, vyniká Zaječí sál. Malby zobrazují převrácený svět, kde se zajíci chovají jako lidé: hodují, bojují, trestají i veselí se. Pro členy rodu homo sapiens to není právě lichotivá podívaná, zajíci vítězí na celé čáře.
- Proč se o Nebílovech na Plzeňsku mluví a píše jako o květinovém zámku? Několik stovek metrů čtverečních stěn v jeho interiérech totiž zdobí nástěnné malby Antonína Tuvory (1747–1807), rodáka z Mnichova Hradiště, který často působil ve službách Černínů. Jeho malby můžete porůznu objevit v pražských palácích a měšťanských domech, ale nikde jich nenajdete víc než v Nebílovech. Zážitkem je zejména Taneční sál, kde vstoupíte do fantaskní subtropické krajiny se zvířaty, rostlinami a antickou architekturou.
Graffiti v Česku: od jeskynních kreseb až po současný street art