Barokní trojlodní kostel je dominantou Zlatých hor. Do nynější podoby byl přestavěn po roce 1699, kdy město zachvátil požár.
Dějiny kostela sahají pravděpodobně do 13. století. Byl vybudován jako trojlodní stavba v raně gotickém slohu a postupně byly prováděny další přístavby. V rámci rekatolizace byl kostel přestavěn do monumentální barokní podoby. Gotickou podobu kostela však dodnes připomíná stará sakristie, středověká věž představená před presbyterium a půdorys kostela.
Největší změny budova doznala
po velkém požáru v červenci roku 1699, kdy shořela střecha, 5 oltářů, varhany a žár byl natolik silný, že
roztavil i kostelní zvon. Poté byl
kostel přestavěn v barokním slohu. Další požár postihl kostel v březnu 1833, kdy vyhořel hlavní oltář. Práce na novém oltářo provedl řezbář Bernard Kutzer z Horního Údolí. Přes dva metry vysoké postavy sv. Gregora, sv. Ambrosia, sv. Augustina, sv. Hieronyma, sv. Valentina a sv. Achacia jsou také vynikající díla tohoto mistra. V roce 1900 byl kostel vyzdoben nástěnnými malbami. V noci ze 17. na 18. července 1870
udeřil do oltáře a zadní věže kostela blesk. Některé části oltáře byly poškozeny a ohořel rám mariánského obrazu. O deset let později udeřil blesk znovu a poškodil západní stěnu kostela a ciferník hodin. Děkan Vincenc Brauner nechal v kostele v roce 1912 položit barevnou dlažbu z umělého mramoru a zavedl elektrické osvětlení. Poslední generální oprava zde proběhla roku 1976.
V okolí kostela jsou dodnes vidět
zbytky starého hřbitova. Na východní zdi je ještě dnes umístěná nejstarší náhrobní deska datována k 7. srpnu 1649. Jedná se o náhrobní desku Johanna Zottmantla, starosty
Zlatých Hor.