Spolu se zříceninou někdejšího královského hradu Vrškamýku je kostel Narození Panny Marie jednou z nejvýznamnějších památek obce. Připomíná se již na konci 13. století jako farní kostel městečka Nový (též Dolní) Kamýk.
Velmi hodnotný
areál kostela raně gotického původu (
barokně přestavěného) se rozkládá na západním okraji
městečka na nevysokém, ale výrazně nad vltavské údolí vystupujícím ostrohu. Areál tvoří vlastní
jednolodní kostel, situovaný na místním pěkně upraveném hřbitově, založeném na nepravidelném, vejčitém půdorysu. Předmětem památkové ochrany je kostel
s ohradní zdí a branou.
V kostele se dochovala celá řada
středověkých konstrukcí a detailů. Rovněž v ohradní zdi jsou patrné pozůstatky její středověké podstaty. Jde o cennou památku
staré fáze zdejšího osídlení, spojené s výstavbou nedalekého královského hradu Vrškamýk. Většina vnitřního zařízení, která náleží k hodnotným ukázkám barokního umění a uměleckého řemesla, pochází z konce 18. století. Interiér zdobí freska
Zjevení Panny Marie a českých patronů selskému lidu od příbramského malíře Kulíška, na pozadí fresky lze rozeznat krajinu v okolí Kamýka i samotnou obec.
Z historie kostela
Kostel z poslední třetiny 13. stol. byl v průběhu 15. a 16. století upravován v pozdně gotickém a renesančním slohu, ale stopy těchto úprav zcela překryly pozdější přestavby. Na jeho dnešní podobě se odráží především
významná barokní přestavba, uskutečněná
po velkém požáru v roce 1774 (v letech 1775 a 1784–1787) nákladem jeho tehdejšího patrona,
kníže Ferdinanda Filipa z Lobkovic. Ve stěnách lodi a presbytáře byla tehdy prolomena větší okna, a kostelní věž získala dnešní charakteristickou
cibulovitou báň.