Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na nejstarším území města. Byl postaven před rokem 1406, koncem 16. stol. byla přistavěna kaple Zvěstování Panny Marie. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Roku 1788 shořely krovy a barokní báně byly při opravě nahrazeny současnými střechami.
Kostel sv. Jakuba Většího byl snad původně románskou stavbou, zřejmě kolem roku 1400 byl Lackem z Kravař znovu vystavěn v gotickém stylu. Kostelní věž byla do roku 1596 nižší a místo jehlanu měla zřejmě jednu báň. V tomto roce byla zvýšena a zkrášlena ochozem a měla nad sebou tři báně pokryté mědí. Ve věži byl byt hlásného. Do věže byly do roku 1604 postupně pořízeny tři zvony.
Roku 1464 byl pořízen první zvon ke cti svatého Jakuba, patrona chrámu, v roce 1578 zvon Jan, roku 1604 velký zvon Michal. Jeho rozkyv byl tak velký, že narážel do zdi věže, proto byla roku 1609 postavena zvonice a zvony do ní přeneseny.
Roku 1613 zachvátil kostel požár, báň a věž spadly na městské hradby. Roku 1633 oheň znovu poškodil i kostel. Po opravě měla věž jen dvě báně a byla kryta šindelem. Roku 1645 chtěl švédský generál věž kostela rozbořit, ale od zboření věže bylo upuštěno. Roku 1658 byl do věže pořízen zvon Vavřinec. Roku 1661 dostala věž novou báň. 14. září 1788 farní kostel opět vyhořel a věž kostela spadla do farního dvora. Při opravě kostela v roce 1789 byla na věž dána střecha jehlancovitá, která je tam až do současnosti. Zařízení kostela pochází převážně z 60. let 18. století, kdy byl kostel barokizován. Naproti kostelu se nachází fara.