Dvě skalní věže nazvané Krkavčí kameny se nacházejí na zalesněném vrcholku poblíž obce Dolní Světlá, u státních hranic se SRN. Na německé straně hranic se nachází skalní vež pojmenovaná Falkenstein (Sokol). Na české straně pak skalní věž horolezci nazývaná Sokolík.
Těsně
u hranice s Německem (u turistického
přechodu Dolní Světlá/Jonsdorf) v
Lužických horách se tyčí skaliska
Krkavčí kameny. Uvidíte zde i staré zdi – nejsou však po hradu, ale po hostinci Gondola (Rabenstein) z roku 1887. Vršky skal jsou pro turisty
nepřístupné, výhledy z jejich úpatí jsou jen dílčí. Přesto jde o moc hezké místo. Kolem zalesněného vrcholku se skalní věží vede
zelená turistická značka.
Krkavčí kameny jsou zmiňovány již ve 14. století a díky své poloze na
zemské hranici a v těsné blízkosti staré obchodní cesty byly navštěvovány už odedávna. Za prusko-rakouské války roku 1778 toto místo obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami a 30. července zde došlo k
přestřelce s Prusy.
Ve 2. polovině 19. století se začala rozvíjet turistika a návštěvníků přibývalo. V roce 1877 proto Adolf Clemens Fähnrich z Dolní Světlé přistavěl
k jižnímu úpatí české skalní věže hostinec. V dalších letech stavbu postupně rozšiřoval a roku 1880 zpřístupnil dřevěným schodištěm i vrcholek skály, na němž
zřídil vyhlídku, nazývanou tehdy Ritterstein (Rytířský kámen). Ještě téhož roku vybudoval vyhlídku také na sousední německé skále. Postupem času zde dokonce vznikl turisty
hojně využívaný hotel s celoročním provozem. Po 2. světové válce ale hotel zůstal prázdný a nebyl již využíván. Někdy v 50. letech 20. století jej prý
rozebrali slovenští příslušníci pohraniční stráže a dřevo odvezli jako stavební materiál na Slovensko.
Dnes jsou
Krkavčí kameny ukryté v lese a nad vrcholky stromů vyčnívají jenom nejvyšší vrcholky skal. Upravené vyhlídky na nich už ale dávno zanikly, takže výhled si mohou dopřát jen horolezci.