Park o rozloze 17 ha byl založen při vzniku lázní podle plánů Josefa Thomayera – vrchního zahradníka města Prahy. Areál parku je rozdělen Rajskou strouhou na dvě části: vnitřní a vnější.
Vnější část končí u
božích muk po levé straně silnice na
Pardubice a dále
přechází v les a do volné krajiny. V parku roste přibližně sto druhů domácích i cizokrajných dřevin, jejichž stáří se pohybuje kolem osmdesáti let. Skladba
dřevin vnějšího parku je dnes již méně pestrá; odpovídá složení lesů v okolí (borovice, lípy, javory aj.). Kromě mnoha krásných stromů lze v lázeňském parku pozorovat i hojný počet
bylin. Některé se zde rozšířily samovolně, jiné (zejména v okolí pavilonů) byly vysázeny uměle.
Dendrologicky zajímavé jsou zde
břestovce západní,
morušovník bílý nebo
ořešák černý. Nejčastěji jsou v keřovém patru zastoupené
bobkovišně lékařské, břečťan popínavý, pustoryl věncový,
střemcha obecná, tis červený a v soudobých výsadbách hortenzie velkolistá nebo
pěnišníky (rododendrony). Kompozičně cenná je rozložitá
ruj vlasatá a v blízkosti
lázeňských budov magnólie.
V roce 2014 prošel park revitalizací, během níž byly arboristicky ošetřené některé stromy a dále byly vysázeny i nové dřeviny, které zatím v parku nebyly zastoupeny jako např.
cedr atlantský,
dub bahenní, javor stříbrný, javor šedý,
kaštanovník setý, lípa velkolistá a ořešák královský. V neposlední řadě byla při revitalizaci vysazena
alej břízy Jacquemontovy od Rajské strouhy ke Kuttnerově kapličce a také na ni kolmá alej habrů vedoucí z náměstí Bratranců Veverkových směrem k zahrádkářské kolonii. Lázeňským parkem prochází
naučná stezka Gočárův okruh.