Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

V roce 2015 prošla Maiselova synagoga rekonstukcí, cílem bylo vrátit vzhled synagogy do roku 1905. Restaurátoři při průzkumu zjistili, že stavba tehdy byla o dost barevnější. Před rekonstrukcí byla synagoga monochromně bílá. Návštěvníky tak možná překvapí pestrost barev, jako třeba zelená, okrová nebo červená. Změny dozná také expozice, která bude nově koncipována v bočních lodích a střed synagogy zůstane volný. K dispozici zde bude dotyková obrazovka, která ukáže všem zájemcům průlet uličkami Židovského města podle Langweilova modelu, tj. z první poloviny 19. století. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci budou moci na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.

Za 2. světové války shromáždili zde nacisté kolem 6000 uměleckých předmětů z ostatních 153 českých a moravských synagog, z nichž chtěli v Praze zřídit protižidovské muzeum. Sbírka byla r. 1950 předána Židovskému muzeu v Praze.
 

Mordechai Maisel a jeho synagoga

Změnila se i funkce synagogy, která dosud sloužila pouze jako muzeum. Večer se tu budou konat nejrůznější kulturní akce. Synagogu na pražském Josefově nechal postavit velmi zámožný primas Mordechai Maisel a původně měla sloužit pouze soukromým účelům pro něj a jeho rodinu. Návrh stavby je dílem významného stavitele, který se jmenoval Juda Coref de Herz. Původní budova velmi utrpěla při požáru roku 1689 a pak byla opravena v barokním slohu. Její barokní podobu potlačila zásadní gotizující přestavba podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893 – 1905.

Mordechai Maisel byl úspěšným obchodníkem a bankéřem, mezi jehož klienty patřilo mnoho českých šlechticů a členů panovnického rodu. Nakonec se stal „dvorním Židem“ císaře Rudolfa II. Také na své náklady nechal v Židovském městě vydláždit hlavní ulice, podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek. Za své služby získal od císaře řadu privilegií (např. jízdu na koni, kterou měli ostatní židé zakázanou), mimo osobní standartu (která byla umístěna v jeho synagoze) také právo naložit se svým majetkem (který se odhadoval na půl milionu zlatých) podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. Zemřel však bez dědice, proto po jeho smrti připadl celý jeho majetek císaři Rudolfu II.

Stálé expozice v Maislově synagoze

V současnosti je v synagoze instalována stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od 10. do 18. st. Spatříte zde listiny a dokumenty, část expozice se věnuje také staročeským glosám v raně středověkých hebrejských literárních památkách českého původu. Za zmínku stojí české denáry z 10. a 11. století, o nichž se předpokládá, že se na jejich ražbě podíleli židovští mincmistři. Dále zde uvidíte předměty z pozůstalosti Mordechaje Maisela a v trezorové vitrině vzácné roucho a prapor mesianisty Šeloma Molcha ze 16. stol.

V Maiselově synagoze si prohlédnete stálou expozici Židé v českých zemích, 10. – 18. století, která zapracovává nejnovější výsledky bádání a činí téma přitažlivějším novým uspořádáním, výběrem exponátů, a především zařazením audiovizuálních a interaktivních prvků.