Naučná stezka po stopách T. G. Masaryka v Hustopečích. 7 zastavení po městě, kterým chodil sám prezident Masaryk, ale také řada jeho předků. Na informačních tabulích jsou dobové fotografie a texty vysvětlující Masarykův vztah k určitému místu.
Naučná stezka "Masaryk a Hustopeče"
dlouhá cca 2 km vás provede městem po stopách prvního československého prezidenta.
7 zastavení vám představí významná místa spojená s jeho životem a rodinou.
Trasa začíná
u hlavní silnice v blízkosti autobusového nádraží, přímo
před budovou kina. Informační brožura s mapkou je k dispozici v TIC. První zastávkou je vstup do
historického centra města, kde se
19. června 1924 uskutečnilo
triumfální přijetí prezidenta Masaryka v Hustopečích.
Naučná stezka pak směřuje
k bývalé piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) na Masarykově náměstí, kde T. G. Masaryk
studoval v letech 1861 – 1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
Další zastávkou je místo, kde se nacházel
rodný dům Masarykovy matky Terezie, rozené Kropáčkové. Narodila se 4. 8. 1813 v domě č. 293/17, který se nacházel na
rozhraní ulic Brněnské a Jiráskovy. Terezie Masaryková pocházela z dobře situované rodiny – její otec Josef Kropáček byl řezníkem a hostinským.
Čvrtým zastavením je dům
Masyrykova strýce. Zde na ulici Dobrovského (kdysi Zámečnická) pobýval TGM běhme svého studia na Hustopečské reálce. Na domě se nachází pamětní deska.
Stezka dále pokračuje
k domu, kde dožil Masarykův otec. Josef Masaryk pocházel z hornouherských (dnes západoslovenských) Kopčan. Většinu života
pracoval jako kočí. V roce 1884 se manželé Masarykovi vrátili do
Hustopečí, kde bydleli s
nejmladším synem Ludvíkem, který zde provozoval tiskárnu. Po smrti své ženy využil Josef Masaryk nabídku manželů Dvořáčkových a kolem roku 1892 se k nim přestěhoval. Zemřel v Hustopečích 25. září 1907 ve věku 84 let.
Následuje zastávka u
budovy bývalé tiskárny (dnes Společenský dům)
Ludvíka Masaryka, nejmladšího bratra T. G. Masaryka Ludvík Masaryk vlastnil na tehdejším Dlouhém Řádku č. 243 (dnes Herbenova č. 4) byt a tiskárnu. Kromě regionálních novin aj. zde po bojkotu Tomáše Masaryka v Praze v roce 1886 vycházel i
Masarykův proslulý kritický časopis Athenaeum.
Poslední sedmé zastavení je na
hustopečském městském hřbitově, místě posledního odpočinku mnoha předků a příbuzných T. G. Masaryka. V roce 1887 zde byla pohřbena Masarykova matka Terezie a v roce 1907 jeho otec Josef. V září 1937 byla z hustopečského hrobu rodičů vyzvednuta
symbolická prsť hlíny, která pak byla
uložena do Masarykova hrobu v Lánech.
Brožurka v TIC Hustopeče
Naučnou stezku popisuje
brožurka, ve které nechybí
orientační mapa. Ta je k dispozici v hustopečském informačním centru.