Meandry Teplé a Studené Vltavy nad Novou Pecí

Pod názvem Černý potok pramení Teplá Vltava, hlavní pramenná větev Vltavy, v nadmořské výšce 1172 metrů na svahu šumavské Černé hory (1315 m n.m.). V nadmořské výšce 731 metrů se poblíž obce Chlum v oblasti Mrtvého luhu setkává Teplá Vltava se svou bavorskou „sestrou“ – Studenou Vltavou, pramenící na německém území na svahu hory Haidel a překračující české hranice poblíž obce Haidmühle. Obě říčky silně meandrují a setkávají se pod Černým Křížem v Mrtvém luhu. Meandry, které jsou součástí I. zóny Národního parku Šumava pokračují až do Nové Pece, kde začíná přehrada Lipno.

Vltava, která se u Soumarského mostu nazývá ještě Teplou Vltavou, plyne v tomto úseku mírným proudem v četných meandrech po náhorní plošině mezi rašeliništi, loukami a smrkovými lesy. V prostoru Mrtvého luhu přibírá Studenou Vltavu a dále již pod názvem Vltava pokračuje až k přehradní nádrži Lipno. Po Studené Vltavě můžete k soutoku doplout od Nového Údolí. Území není přístupné pěším turistům, lze jej spatřit pouze z kanoe či kajaku. Nesmí sem rafty, platí omezení časové a podle vodního stavu a jsou povolena jen určitá nástupní a odpočinková místa. Navíc platí další omezení v maximálním počtu plavidel, které úsekem smí denně proplout a povinná registrace vodáků (viz omezení plavby v CHKO a NP Šumava). Plavba je lehká a nenáročná, bez výrazně obtížných míst, nezkušeným posádkám může dělat problém jen klikatící se tok. Před Novou Pecí může tok v řece výrazně zpomalit v důsledku vzdutí Vltavy v přehradní nádrži Lipno. Proto, nechcete-li riskovat pádlování po nehybné hladině v posledních několika kilometrech řeky, je lepší ukončit plavbu již po šestnácti kilometrech v Pěkné. 

Území Mrtvého luhu s meandry Vltavy vymezuje těleso náspu železniční tratě mezi železničními zastávkami 
Dobrá a Černý Kříž na železniční trati České Budějovice - Volary a dále také obě koryta Teplé a Studené Vltavy, které se zde na jihovýchodním cípu Mrtvého luhu slévají a vytvářejí tak řeku Vltavu. Mrtvý luh patří do sítě mezinárodně chráněných mokřadů. Dobře viditelný je i při jízdě vlakem na trati přes Černý Kříž do Volar. Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášena v roce 1948 na výměře 394 hektarů. Název území pochází od velkého množství mrtvých stromů, které zde vytváří jakoby „mrtvý les“ poskládaný z velkého množství „kostlivčích stromů“, které zde vznikly po velkém podzemním požáru rašeliny.
 

Flora vltavských meandrů

Meandry Teplé a Studené Vltavy jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, že vrstvy zdejší rašeliny dosahují mocnosti až 7 metrů, odpovídá tomu i druhové složení dřevin, kde převládá borovice blatka, bříza karpatská a bříza pýřitá. Z bylin pak rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní, kosatec sibiřský a vachta trojlistá. Vyskytují se zde, mimo jiné, i velmi vzácné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou typičtí pro biotopy severské tundry, jako je kupříkladu motýl perleťovec severní a perleťovec mokřadní.

I z pohledu botanického patří území k nejcennějším územím v celém národním parku. Je to z důvodu pestré mozaiky biotopů v nivě relativně přírodní řeky se zachovalým režimem jarních záplav. Z rostlin se v řece vyskytuje i kriticky ohrožený rdest alpský, ostřice plstnatoplodá, bradáček srdčitý, bublinatka bledožlutá, prstnatec Traunsteinerův, rojovník bahenní a mnoho dalších.
 

Fauna vltavských meandrů

U Nového Údolí převažuje bezlesá krajina s významným tokaništěm tetřívka obecného. V okolí Dobré, ve Vltavském luhu jsou rašeliniště hnízdištěm a zimovištěm nejen tetřívka obecného, ale i hnízdištěm jeřába popelavého. Přímo v meandrech Teplé a Studené Vltavy žije kriticky ohrožená perlorodka říční. V současné době jsou v řece umístěny odchovné klícky, kde se odchovávají mladé perlorodky pro posílení populace.
 
Obě Vltavy hostí další významné druhy živočichů jako jsou například mihule potoční, vranka obecná, vydra říční nebo bobr evropský. Řeka je významným biotopem pro velké množství bezobratlých. Mezi ptáky vázaných téměř striktně na řeku patří skorec vodní nebo ledňáček říční, poměrně častá je volavka popelavá. Dalším významným druhem, jehož hnízdění je velmi důležité a unikátní v rámci celé České republiky je čírka obecná. Pravidelné a opakovaně prokázané hnízdění vodouše kropenatého je opět unikátní v rámci celé České republiky (celorepubliková populace odhadnuta na 40 –70 párů). V želnavských rozlitinách hnízdí pravidelně chřástal kropnenatý.

Zapomenout nesmíme ani na rybí obyvatele vltavských meandrů. Patří k nim pstruh potoční a duhový, lipan podhorní, siven americký, jelec tloušť a proudník. Tu a tam žijí i štiky. Nejinak je tomu i s ostatními nelososovitými dravci, kteří by si na pstroužcích, nebo jejich jikrách rádi pochutnali. Patří mezi ně občas se vyskytující úhoř, sumec (ten opravdu zřídka), candát, bolen, mník a samozřejmě všudypřítomný okoun.