Městské hradby Jemnice

Královské město Jemnice bylo založeno začátkem 13. století. Příkaz k jeho opevnění dal roku 1227 král Přemysl Otakar I. tehdejšímu správci bítovského kraje. Důvodem byla nejistá situace na moravsko-rakouském pomezí. Opevnění však bylo dokončeno až počátkem 14. století. Ohrazené město mělo tvar nepravidelného lichoběžníku s nejmohutnějšími hradbami na severní a východní straně. Dodnes na původním opevnění stojí část městských domů.

Hradby po celém obvodu města byly zděné a pevné. Doplňoval je val, příkop, bašty, brány a barbakán. Svoji obrannou funkci plnil i hrad (dnes zámek) vystavěný v jihovýchodní části. Největší zvláštností zde bylo právě předsunuté opevnění tzv. barbakán. Měl čtyřúhelný půdorys, byl vysoký, zděný, zastřešený a opatřený podsebitím se střílnami a otvory v podlaze pro vylévání různých tekutin na nepřítele. Nacházel se v prostoru dnešní ulice Malá branka při domech čp. 501, 502 a 155. Příkop na východě a severu byl v případě útoků zatopen vodou. Přístup do města byl pomocí dvou bran a pak ještě čtyř forten. Další barbakán se nacházel i při druhé Horní bráně.

Jemnické opevnění se do dnešní doby zachovalo na mnoha místech, i když mnohdy přestavěné či včleněné do novější zástavby. Při ulici Malá branka, 28. října a V Zahrádkách jsou docela dobře zachované zbytky hradebního pásu, konkrétně v ulici V Zahrádkách se také dochovala jediná okrouhlá bašta. Na konci ulice Malá branka pak můžete vidět zbytek Dolní brány v podobě její části vnější zdi. Vedle portálu je zasazena do zdi soška Kamenné panny. Téměř 90 centimetrů vysoký figurální reliéf, zřejmě raně gotického původu, znázorňuje ženu s rukama zkříženými na řasnatém oděvu. Podle legendy prý jde o zakladatelku města pohanskou kněžnu Jemnou, podle níž bylo pojmenováno město. Ve skutečnosti se však spíše jedná o podobu Anežky dcery Přemysla Otakara I., který nechal zdejší opevnění zbudovat. Další část opevnění najdete na konci Husovy ulice, jde o zbytek barbakánu dříve zde stojící Horní brány.

Hradby procházejí postupným restaurováním, rozsáhlý komplex parkánových hradeb měří po obvodě téměř dva kilometry. Po částech se hradby opravují každoročně.