Vlachovické muzeum je netypické hned v několika rysech. Místní lidé za podpory obce chtěli zachránit roubenou chalupu, které hrozila zkáza, a zároveň hledali místo, kde by se mohli setkávat. A tak vzniklo muzeum, ve kterém je dovoleno dotýkat se exponátů – od kachlových kamen až po vyřezávané dveře.
Chalupa, v níž se muzeum nachází, pochází z roku
1830. Na přelomu 19. a 20. století ji majitelé přestavěli a dřevěnou část nahradili
kotovicemi, neboli
nepálenými cihlami. Hlavními
tématy muzea jsou
tradice, zvyky a místní lidová kultura jižní části
Valašska. Expozice zahrnuje
původní jihovalašský lidový nábytek a p
ředměty z darů místních obyvatel. Návštěvníci zde najdou vše od
hrnků až po
malovaného houpacího koníka. Interiér chalupy spolu s průvodcem, který je oblečený do
valašského kroje má zklidňující účinky na lidskou duši. Muzeum sestává ze
světničky, kterou kdysi obývala celá rodina,
kuchyně s komorou a
horní komory.
Ve
chlévě se nachází
panely přibližující
nejdůležitější okamžiky v historii obce včetně
výbuchů v areálu muničních skladů v nedalekých
Vrběticích. Projektor visící ze stropu slouží k
promítání starých fotek. U hrnečku výborného čaje tak mohou návštěvníci obdivovat krásy minulosti. Stodola ukrývá krom
zemědělských nástrojů také prostor, který je možné využít jako
kryté pódium. Ve V
lachovicích mají největší počet
funkčních sušíren ovoce v zemi. Z osmi zachovalých,
čtyři fungují. Jedná se o roubenou stavbu s dřevěnými lésami, tedy rošty, na nichž se suší ovoce. Důležitost vlachovických sušíren dokládá i skutečnost, že část sušeného ovoce, putovala až na
vídeňský dvůr. Sušírny ovoce jsou rozeseté po celé obci a turisty kolem těchto skvostů provede naučná stezka.
Vlachovice nabízejí mimo jiné i pozůstatky
vodní tvrze Kaštýl, kostel sv. Michaela Archanděla nebo
roubenou dřevěnou zvonici.