Obchodní a nákupní centrum DBK (Dům bytové kultury) se nalézá v Praze 4 na Budějovické. Postaven byl v 60. a 70. let 20. století podle projektu Věry Machoninové. Dnes je chráněnou architektonickou památkou s mnoha zajímavými detaily.
Obchodní centrum DBK neboli
Dům bytové kultury, najdete v
Praze 4 na Budějovické (nad stanicí metra C – Budějovická). Zajít sem můžete na nákup do řetězce BILLA a do dalších 80 obchodů a restaurací se zaměřením na
módu,
hračky,
kuchyňské potřeby,
bytové doplňky a služby i fitness. Nechybí zde ani květinářství nebo lékárna.
Dům bytové kultury patří mezi nejvýznamnější realizace
Věry Machoninové. Moderní obchodní dům specializovaný na prodej nábytku, textilií a dalších součástí interiéru vznikl v rámci
centralizace obchodní sítě v Československu. Stavba začala vznikat díky
plánované stanici metra, která v 70. letech minulého století významným způsobem změnila ráz celé této lokality. Prvním zákazníkům se DBK
otevřelo 29. května 1981.
Vstupy do budovy vedou jak ze snížené pasáže s
vestibulem metra, tak z
teras přístupných z přilehlých
parkovišť ve výšce ulice Antala Staška. První dvě patra sloužila dřív především zázemí, různým službám a občerstvení. Hlavní nákupní prostor začínal ve třetím patře, kde se otevíral ústřední prostor vysoké haly s eskalátory. Ta dodnes dělí budovu na dvě části posunuté vůči sobě o polovinu patra. Velkoryse pojatý prostor umožňuje snadnou orientaci a plynulý pohyb zákazníků. Díky
výjimečné prostorové koncepci a zvlněnému
červeně mořenému podhledu jde o výtvarně působivý celek.
Výjimečné architektonické prvky
Výzdoba interiéru se soustředí na
betonovou stěnu s
reliéfy Slavoje Nejedla a výrazný sytě červený dynamicky tvarovaný strop. Kvality DBK jsou však dnes nejlépe patrné v exteriéru. V autentické podobě zůstaly fasády pokryté
pláštěm z oceli „Atmofix“, původní červené rámy vysunutých oken i
futuristické objekty výdechů ventilace parkovišť. Zajímavá jsou také brutalistní corbusierovsky tvarovaná schodiště. Napojení na vestibul metra a zasazení budovy do veřejného prostoru rozvrženého do několika úrovní vypovídá o
dobových představách o urbanismu moderních měst a patří mezi nejzajímavější příklady tohoto pojetí na území České republiky.
Z historie stavby
V 60. letech probíhala systematická centralizace obchodní sítě v Československu, v jejímž rámci
vznikla řada obchodních domů v centrech měst. Výjimečnou realizací se stal specializovaný Dům bytové kultury (DBK), který měl nahradit
řadu menších prodejen nábytku a sloužit nejen celé
Praze, ale i jejímu širšímu okolí. K jeho výstavbě proto zvolil investor, podnik Nábytek, po dohodě s hlavním architektem Prahy Jiřím Voženílkem prostor plánovaného Budějovického náměstí. V linii budované trasy metra C postupně rostlo nové rozšířené centrum Prahy, kam byly strategicky umístěny
budovy celopražského nebo celostátního významu.
Všechny budovy měly být provázány se sníženou pasáží a
vzájemně propojeny terasami. Z originálního projektu inspirovaného dobovou zahraniční teorií urbanismu byla nakonec dokončena pouze stanice metra, navazující pasáž, a právě budova DBK.
Podobně jako již dříve realizované obchodní domy
Kotva a Máj představoval Dům bytové kultury ukázku vyspělého provozního řešení a originálního moderního architektonického pojetí, které mělo
reprezentovat rostoucí životní úroveň československé společnosti. Špičková architektura však nedokázala zakrýt problémy centrálně řízené výroby a pověst DBK tak kazil především
nedostatek zboží a dlouhé čekací lhůty. Přesto se
DBK rychle zapsalo do všeobecného
povědomí. První úpravy DBK proběhly po roce 1990 (
IKEA). V polovině 90. let se objekt stal součástí sítě
Prior, plochy byly pronajímány jednotlivým nájemcům. Rozsáhlá
rekonstrukce proběhla po roce
2005, došlo k výměně eskalátorů, osazení nových výtahů, rozšíření prodejních ploch v parteru, rozsáhlým dispozičním úpravám a vestavbám příček, jejichž důsledkem je znepřehlednění interiéru.