Naučná stezka Vrchlabím

Radnice
Barokní radnice se štítem zakončeným věží s hodinami tvoří dominantu náměstí. V průčelí je zavěšen zvon, na který se zvonilo na poplach i při slavnostních příležitostech. Výstavbu radnice, která patřila mezi první kamenné budovy ve městě, dokončil její stavitel, Jan Jiří Seehak v roce 1737. Shromážděním obce sloužil velký sál v patře, přízemí zaujímal výčep. Radnice byla roku 1927 opravena a novorenesančně upravena podle návrhu architekta Hanse Knolla. V přízemí radnice se dnes nachází turistické informační centrum.
 
Město na Labi
Na hřebenech Krkonoš na Labské louce pramení evropský veletok Labe. Vrchlabí je prvním větším a historickým městem ležícím při jeho toku. V místech, kde jej protíná, je Labe ještě horskou bystřinou, vytvářející mimořádnou kulisu někdejšímu historickému sídlu prvních obyvatel, dnes centru občanského života nejvyšších a nejnavštěvovanějších českých hor.
 
Dům se sedmi štíty
Jeden z nejstarších privátních vrchlabských domů se podobá vesnické chalupě přizpůsobené městskému životu. Ojedinělá podoba domu je dána snahou o co nejlepší využití všech prostor. Nejzajímavější místností je podkrovní světnice, jejíž bedněné stěny a strop zdobí pestrobarevné malované pásy s rostlinným a geometrickým vzorem. Dům je dnes chudší o některé pitoreskní přístavby a tak se již sedmi štítů nedopočítáme. V současné době je v interiéru útulná kavárnička.
 
Kulturní dům Střelnice
Kulturní dům Střelnice Vrchlabí je kulturní a vzdělávací zařízení zaměřené na zábavné a vzdělávací pořady, divadelní představení, koncerty, organizování zájmových činností a besed, pořádání výstav, pořadů pro děti. Roku 1967 proslavil kulturní dům Střelnice režisér Miloš Forman, který si ho vybral pro natočení svého filmu Hoří má panenko.
 
Kostel svatého Vavřince
Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Stephana Tragla nový kostel. Stavba probíhala v letech 1886 až 1889. Trojlodní hala je dlouhá 30 m a široká 18 m a k ní je připojena 60 metrů vysoká štíhlá věž. Za nejvzácnější předmět interiéru je pokládána měděná křtitelnice s letopočtem 1566. Pět zvonů, z původního kostela bylo použito jako surovina pro válečné účely. Od roku 1942 byla kostelní věž bez zvonů. Z výtěžku veřejné sbírky byly v r. 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.
 
Historické domky
Najdeme je západně od chrámu sv. Vavřince přes hlavní ulici. Soubor tří štítových domů patří mezi nejstarší zachované městské stavby, na štítové desce jednoho z domů byly nalezeny iniciály WR a letopočet 1623. Jsou příkladem architektury krkonošských a podkrkonošských měst, kdy podloubí na náměstích a hlavních ulicích tvořilo ochranu před rozmary počasí a sloužilo jako místo, kde své zboží nabízeli řemeslníci, kteří v domech žili a pracovali. Domy prošly zdařilou rekonstrukcí, která proběhla v letech 1976-1981. Čtvrtý domek byl znovu postaven v roce 2009 – replika poloroubeného domu s hrázděným štítem, který byl zdemolován v roce 1957. Dnes jsou domy majetkem Správy KRNAP a najdeme v nich hlavní informační středisko, výstavní síň a jednu z expozic muzea.
 
Augustiniánský klášter
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí založil v roce 1705 Maxmilian Morzin. Klášter v barokním stylu s prvky klasicismu byl realizován podle projektu stavitele Adama Auera. Stavba byla dokončena v roce 1725, avšak klášterní kostel vysvětil královéhradecký biskup Mauricius Adolf Karel z Pharsalu až 27. září 1733. Vnitřní zařízení kostela tvoří harmonický a jednotný celek – 7 oltářů z let 1726 až 1736, cenné varhany z roku 1895, hlavní oltář vysoký 19 metrů s motivem sv. Augustina a pozoruhodné nástropní malby. Kostel slouží zejména jako koncertní sál, který disponuje výbornou akustikou. V rozsáhlých prostorách někdejšího augustiniánského kláštera je umístěna audiovizuální expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP „Kámen a život“.
 
Zámek a zámecký park
Stavbu postavenou v renesančním slohu započal v roce 1546 Kryštof Gendorf z Gendorfu. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Stavbu původně obklopoval 12 metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. Dnes je zámek sídlem městského úřadu a pro návštěvníky je volný přístup pouze do vstupní haly, kde je možno vedle intarziemi zdobených dveří spatřit obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů. Spolu s výstavbou zámku byl založen zámecký park, jehož současná podoba pochází z návrhu zahradníka Fuchse z 2. poloviny 19. století. Park je na seznamu nemovitých kulturních památek. Nachází se zde dřevený visutý most, který vede k zámecké hrobce.