Vydáte-li se do lesů na Ještědském hřebeni může se vám stát zvláštní věc. Uprostřed monotónního smrkového porostu najednou uvidíte oplocenku a za ní les úplně jiný. Pestrý, svěží a barevný. Mezi smrky se zelenají mladičké buky, jedle či javory. Je to les takový, jaký by měl být.
Na Ještědském hřbetu dříve rostly převážně smrky. Na původní louky je sem v šedesátých letech 20. století vysázel člověk a vytvořil tak umělou smrkovou monokulturu. V takovém „lese“ toho kromě jehličí a mechu moc nenajdete a spíš než o lese by se dalo mluvit o smrkové poušti. Tento stav se rozhodlo občanské sdružení Čmelák změnit a v roce 2004 začalo budovat „Nový prales“. V rámci tohoto ve střední Evropě unikátního projektu vykupuje pozemky na Ještědském hřebenu a provádí jejich postupnou přeměnu.
Nový prales dnes tvoří pět pozemků o celkové rozloze 35 hektarů. Cílem je tyto plochy postupně propojit v jediný, druhově pestrý a ekologicky plnohodnotný les, kde vedle sebe budou růst staleté stromy i tisíce mladých semenáčků. Nejde o vytvoření nepřístupné rezervace – Nový prales bude harmonickým prostředím nejen pro rostliny i živočichy, ale také pro lidi.
V Novém pralese vznikla naučná stezka, která vás provede nejzajímavějšími místy pralesa. Na panelech se ve dvou jazycích dozvíte kompletní informace o projektu Nového pralesa, jak prales vzniká, o co se snažíme a jak by měl les vypadat v budoucnu. Dozvíte se například, že souvislejší osídlení Podještědí vzniklo ve 13. století. Prohlédnete si zbytky jednoho z nejvýše položených domů osady Padouchov, kde se dost možná odehrával děj románu Karolíny Světlé „Lamač a jeho dcera“.
Občanské sdružení Čmelák také pořádá několikrát do roka exkurze spojené se sázením stromků.