Pravčická brána a nový les
Uznáváme, že tohle bylo zcela jednoduché, ale to je jenom pro začátek.
Pravčická brána, jedno z nejromantičtějších míst, které fascinuje jak turisty, tak zahraniční filmaře, se nalézá v
Českém Švýcarsku prakticky na samé hranici s Německem. Přírodní
kamenná brána každopádně
stojí za návštěvu, a pokud jste zde ještě nebyli, určitě tento prohřešek letos napravte. Náš
nejmladší národní park vás přivítá s otevřenou náručí a je jedno, vezmete-li si s sebou kola, nebo třeba fotoaparát. Navíc zde nyní pořídíte unikátní snímky, jelikož je zdejší
příroda, po masivním požáru z roku 2022,
opět zelená! Rosou zde křoviny a mladé nové stromky. Vypadá to, že v oblasti Pravčického dolu bude za pár let hustý, především březový les. Dále zde vyrůstají i mladé buky, borovice, olše a další dřeviny, které budou mít brzy přes 2 metry výšky. A vrací se sem také zvířata, jako jsou například jeleni, vlci a zachycena byla i kočka divoká.
Vyhlídka Belveder
Řekli bychom, že tady už to tak jednoznačné nebude. Ruku na srdce, kdo z vás ví, kde se porozhlédnout po
Belvederu, abyste se mohli
prvotřídně rozhlédnout? Přitom právě tuto vyhlídku najdete, co by kamenem dohodil od
Pravčické brány. Jedná se o zaručeně nejhezčí pohled na
Labské pískovce, a to jak na jeho českou, tak německou stranu. Rozkládá se pod ní totiž
130 metrů hluboké údolí řeky Labe, které skýtá skutečně dechberoucí pohled. V případě Belvederu tento popis není klišé, ale holá realita, kterou si uvědomoval už místní šlechtic
František Karel Clary-Altringer, který ji nechal zřídit již
v roce
1711 za účelem
pořádání koncertů. To byly časy…
Panská skála a Kamenné varhany
Je otázka, zda podle názvu poznáte další z divů naší přírody. Kdybychom napsali „
varhany z Pyšné princezny“, měli byste jasno hned. Pravidelné pěti a
šestiboké čedičové útvary vytvářejí návrší v téměř 600 metrech nad mořem kousek od
Kamenického Šenova.
Krásně je tu za každého počasí a opět to není daleko od
Pravčické brány. Další z položek na seznamu „musím vidět“. Pod skálou je
malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Na jihovýchodním úpatí
Panské skály stojí
Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739. A když už budete u
České Kamenice, stojí za to se podívat k
obdobnému skalnímu útvaru, ke
Kamenným varhanům na Zlatém vrchu. Jsou od sebe vzdáleny asi 9 km, nejbližší obcí je vesnice Líska.
Nový prales u Liberce
Když se řekne prales, vybaví se každému
Boubín. Ale to by byla mýlka. Tady jde o
Nový prales pod Ještědem. V roce 2004 se občanské sdružení Čmelák usneslo, že už bylo dost smrkové monokultury a vrátí lesu jeho původní podobu. Začali vykupovat les v okolí
Ještědu a přeměňují ho zpátky do jeho původní podoby. Určitě se vám bude také líbit. V
Novém pralese vznikla
naučná stezka, která vás provede nejzajímavějšími místy pralesa. Na panelech se dozvíte kompletní informace o projektu Nového pralesa, jak prales vzniká a jak by měl les vypadat v budoucnu. Prohlédnete si také zbytky jednoho z nejvýše položených
domů
osady Padouchov, kde se dost možná odehrával
děj románu Karolíny Světlé „Lamač a jeho dcera“.
Vyhlídka Na Vrchovnici
Vyhlídka na hladinu přehrady
Slapy oficiální jménu vlastně nemá, místní jí však říkaji
Na Vrchovnici podle nedalekého vrchu stejného jména.
Výhled od Vrchovnice patří k těm nejkrásnějším. Protože je vyhlídka položená výše nad hladinu řeky, odkrývá se odtud výhled nejen na
Vltavu, ale i do širšího okolí. Místo je daleko od silnice, takže tu nepotkáte davy turistů, a to ani v letní sezóně. Z vyhlídky budete mít jako na dlani
Starou Živohošť, v dálce uvidíte i
Živohošťský most i kus
Nové Živohoště. V dálce se zvedají kopce
Kočičí vrch, Tetřevník, kopec Besedná a vrchy Ostrý i Spálený.
Lom Hříměždice a jezírka u Nečína
Tady jsme si prakticky jisti, že bude vědět málokdo. Přitom
Hříměždice nejsou ani tak daleko od
Prahy, leží v přímém sousedství
Příbrami (kde se můžete mj. vypravit na projížďku
důlním vláčkem). Najdete tu
bezkonkurenční koupání, na které jen tak nezapomenete. Ti, kdo mají rádi extrémni zábavu zde mohou
vyzkoušet skoky do vody z pořádné výšky. Skály okolo lomu na sobě mají čísla od 1 do 10 podle výškových metrů, které také označují
bezpečná místa skoků do vody. Skočit lze také z houpačky, pontonu nebo ze skokanského prkna. Ti, kdož hledají větší klid, mohou zamířit k nedalekým
lomovým jezírkům u Nečína. Malebné okolí zatopených lomů si oblíbili filmaři, kteří zde točili například pohádku Nesmrtelná teta.
Vařákovy paseky
Vyhlídka Bednář
Na extrémně populární vyhlídku
Máj vás zvát nebudeme. Náš tip vás zavede na místo, kde davy turistů nehrozí. Slyšeli jste někdy o
vyhlídce Bednář? A přitom se nachází jen kousek od prvně jmenované, která je většinou dost "přeturistovaná".
Vyhlídku Bednář najdete nedaleko obce Teletín, nad bývalými
Svatojánskými proudy. Otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na
řeku Vltavu. Je celoročně
volně přístupná. Z
vyhlídky uvidíte
krásný meandr Vltavy, před sebou budete mít na protějším břehu obec Třebenice. Vlevo pak uvidíte část hráze
Slapské přehrady. Na vyhlídku se dostanete z Teletína, výchozím bodem může výt zdejší kaplička. Cesta k Bednáři je neznačená, a první křižovatce odbočte na levou pěšinu, poté se držte vpravo. Cesta je od kapličky dlouhá asi 1,5 km.
Solenická podkova
Zatímco vyhlídka
Máj se stala celkem populární, vsadíme se, že
Solenickou podkovu zná jenom málokdo. A přitom se jedná o další skvostný výhled na řeku
Vltavu. Krásná vyhlídka se nachází ve skalách
v lese mezi obcemi Zduchovice a Solenice na
Příbramsku, cesta k ní však není značená.
Solenická podkova nabízí pohled z výšky přibližně 150 metrů nad vodní hladinou. Kromě meandru odtud uvidíte obec Solenice a také
Orlickou přehradu. Jak už jsme naznačili, k
místu nevedou turistické značky. Nejlepší přístup k vyhlídce je z obce Zduchovice, odkud se dá dojít po zelené k vyhlídce Na Altánku. Pak pokračujte lesní cestou jižním směrem. V lese, kde se cesta zužuje, musíte v místě, kde je na stromě značka „k Altánku“ odbočit vpravo. Tento
poslední úsek cesty je dosti strmý, avšak cesta se vám odvděčí
krásným výhledem.
Krajina bahenních sopek Soos
Ne, nejedná se o volání o pomoc. Náš poslední cíl z Čech se nachází nedaleko
Františkových Lázní a jedná se o přírodní rezervaci evropského významu. Ve zdejších rašeliništích a slatiništích žije množství vzácných rostlin i živočichů. Navíc v
Soosu naleznete ony slavné "
bahenní sopky" – mofety. Prazvláštní
měsíční krajina, rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Tak vypadá národní přírodní
rezervace Soos, rozlehlé
rašeliniště s řadou minerálních pramenů. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin. Rezervace byla
vyhlášena v r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou
naučnou stezkou, která vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.
Litovelské Pomoraví
A už jsme na Moravě, jak je vidět z názvu. Víte, čím se
Litovelské Pomoraví vyznačuje? Tady ještě není povodí
řeky Moravy regulované, takže řeka krásně meandruje a v jejím okolí jsou
bohaté lužní lesy, které přímo kypí životem. Pomoraví představuje typ krajiny, která se na Moravě v
pradávných dobách, než přišel člověk, vyskytovala velmi hojně. Dnes už je jen pár míst, kde ji naleznete.
Litovelským Pomoravím vede řada značených cyklostezek, nejznámější je
Moravská stezka, kterou doprovází
naučná stezka Luhy Litovelského Pomoraví.
Velká Javořina
Tušíte alespoň matně? Ano,
Velká Javořina je k nalezení v chráněné krajinné oblasti
Bílé Karpaty na Moravě. Proč vás zveme právě sem? Kromě toho, že je tu opravdu hezky, s vámi máme také záměry edukativní. Věděli jste, že
Bílé Karpaty patří mezi
nejvzácnější evropské biosférické rezervace? V praxi to znamená, že jen málokde je flóra tak pestrá jako tady. Těšit se můžete třeba na orchideje, ale také na množství dalších kriticky ohrožených druhů. Na Velkou Javořinu je
nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve
Velké nad Věličkou začíná také
Javořinská naučná stezka. Celková
trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích.
Naučná stezka Bílá Opava
Tady sice název hned prozradí, kde máte hledat, ale stezka je tak krásná, že jsme ji museli zařadit i proti lehkému uhádnutí. A navíc víme určitě, že moc z vás tu ještě nebylo.
Bílá Opava pramení pod
Pradědem a pak teče
smrkovým pralesem plným
romantických zákoutí, skalek, peřejí a vodopádů. Určitě se vám tu bude líbit. A hodnocení vašich znalostí? Pokud znáte více než polovinu, jste na tom se znalostmi Česka vážně dobře. Pokud jste dokonce navštívili více než pět z našich tipů, měli byste jít dělat profesionální průvodce. Zkušenosti na to máte!