Kostel ve Velké Bíteši pochází z románského období. Z původní stavby se dochovaly pouze zbytky zdí zakomponované do gotické přestavby z konce 15. století. V té době bylo vybudováno kromě síňového dvoulodí i mohutné opevnění kolem kostela se vstupní dvoupatrovou věží a pěti baštami se střílnami.
První zmínka o kostele sv. Jana Křtitele ve
Velké Bíteši je i první písemnou zmínkou o městě samotném. Kostel s farou a poplužním dvorem vznikl ve 12. století. O sto let později začala stavba
románského kamenného kostela. V té době bylo vybudováno kromě síňového dvoulodí se třemi sloupy, stropního žebroví a věží, i mohutné opevnění kolem kostela. To vzniklo za účelem dokonalejší ochrany obyvatel – město sice již bylo obklopeno hradbami, ale přesto byla zbudována kamenná hradba i kolem kostela. Mimo to byla postavena i vstupní hradební věž do areálu kostelní tvrze.
Chrám je převážně vrcholně gotický a další stavební úpravy následovaly. Jde o
jeden z mála dvojlodních kostelů v České republice, hlavní oltář je v novogotickém stylu. V nejvyšším patře kostelní věže sídlil 250 let až do roku
1762 hlídač. Kolem jeho bytu stála na kamenných podporách pavlač, do které vedly z kostelní strany dveře. Požár toto obydlí však zničil a od té doby již nebylo obnoveno. Celé patro pochází z pozdější doby než sama věž, asi z 16. století.
Bítešský kostel má
pět zvonů. Na kostelní věži se nachází také
Polední, kterým se zvonilo proti mračnům. Váží šest set kilo a odlili ho kolem roku 1500. Dalšími zvony jsou Maria, Kříž, Velký zvon a Umíráček.
Pověst o Velkém zvonu říká, že byl slyšet až do
Brna, za což ho chtěli radní odkoupit. Když krajem táhli Turci, místní naplnili zvon kaší a zakopali do země. Po letech se páslo na místě
stádo sviní, až jedna z nich zvon vyhrabala, takže ho opět mohli zavěsit.
Relikviář s kapkou krve
Do ozdobeného výklenku v kněžišti bítešského kostel byla roku 2022 uložen relikviář s kapkou krve papeže Jana Pavla II. Ostatky světce přivezli zástupci římskokatolické farnosti loni v říjnu z polského Krakova.