Pestré stezky – cesty k málo známým místům industriální krajiny Ostravy

Pestré stezky vás dovedou k několika drobným a málo známým historickým objektům – hornické pekárně na Hranečníku, einmannbunkeru v Michálkovicích, Haldě Petr Cingr a pozorovatelně civilní obrany v Hošťálkovicích. Obnovením těchto drobných staveb vám přiblíží zajímavá místa i historické epochy Ostravy.

Pro značení Pestré stezky zvolili jejich autoři jednoduchý symbol ⌘, který v terénu nepřehlédnete. Ke stavbám vás dovedou také rozcestníky a směrovky. U objektů najdete informační tabule, jež přibližují jejich příběh. Na všech stezkách je vyhlášena tzv. #nokošzóna. Označuje území, které pro vás dobrovolníci uklidili od černých skládek, odpadlů a dalšího nepořádku.
 

Einmannbunker na haldě dolu Michal

Během vycházek po ostravských průmyslových areálech můžete dodnes narazit na více či méně skryté připomínky událostí druhé světové války. Jsou jimi například zarůstající vstupy do protileteckých krytů nebo stopy po kulkách na zdech hal z neomítaného zdiva. Jedním z dochovaných svědků válečných let jsou také einmannbunkery.

Občané byli za II. světové války organizováni k budování protileteckých krytů v obytných domech i veřejných budovách, hasičské sbory stavěly požární nádrže a pozorovací stanoviště. Protileteckou ochranu bylo potřeba zajistit také pro průmyslové podniky či nádraží. Zatímco pro úkryt zaměstnanců sloužily v případě ohrožení prostorné protiletecké kryty, v areálech podniků a jejich blízkém okolí byly umisťovány také drobné prefabrikované bunkry sloužící jako pozorovatelny, pro které se již v průběhu války vžil název einmannbunkery. Do bunkru se mohli ukrýt až tři pozorovatelé, kteří mohli skrze průhledy pozorovat široké okolí. V průběhu války byl jeden z einmannbunkerů vybudován na haldě u vedlejší brány do areálu dolu Michal. Vstup do objektu je volný. GPS: 49.8435100N, 18.3473181E.
 

Halda Petr Cingr

Další Pestrá stezka vede na haldu Petr Cingr. Příběh dnes více než jeden kilometr dlouhého odvalu začíná v roce 1843, kdy rakouský stát nechal v Michálkovicích hloubit kutací jámu č. 3. V 60. letech 20. století dosáhl odval konečného – dnešního tvaru. Po ukončení sypání začala halda Petr Cingr přirozeně zarůstat, některé části byly rekultivovány. Dnes už se staré porosty začínají rozpadat a na volných místech vyrůstají lípy, jasany, javory kleny i mléče, duby letní, třešně, habry a buky. Vlhčí místa porůstají vrby a topoly.

Na území odvalu je možné pozorovat také chráněné živočichy. Nejzajímavější je jihovýchodní okraj haldy, kde byl nalezen brouk lesák rumělkový, který je v Česku silně ohrožený a zákonem chráněný. GPS: 49.8402867N, 18.3379411E.
 

Hornická pekárna na Hranečníku

Hornická pekárna na Hranečníku byla vystavěna na počátku 20. století a je dnes pravděpodobně poslední stavbou tohoto typu v Ostravě, která si zachovala svůj původní ráz. Pečení v hornické pekárně patřilo k běžným činnostem hornických rodin. Pec se nevytápěla dřevem, ale dostupnějším černým uhlím, jehož výhodou byla větší výhřevnost. Vytápět se začínalo v noci, aby se již brzy ráno mohly sázet první chleby. Těsto na chléb hospodyně zadělávaly již večer doma v díži a do pekárny ho přinášely vykynuté, pečlivě zabalené v ošatkách. Vůně pečeného chleba se linula po celé kolonii. O svátcích se pak do rozehřáté pece dávaly bábovky a další pečivo z bílého těsta, které obohacovaly sváteční rodinný stůl. Tento způsob pečení začali horníci opouštět po první světové válce, kdy se stala dostupnější možnost nákupu chleba u některého z místních pekařů. GPS: 49.8253758N, 18.3269547E.

V hornické kolonii v těsné blízkosti dolu Jan Maria byly nejen domy pro horníky, ale také několik prostornějších a lépe vybavených domů pro úředníky a dvojice dělnických kasáren. Hornické byty byly prosté. Celkově měly plochu přibližně 45 metrů čtverečních a kromě obytné kuchyně v nich byl většinou ještě jeden pokoj. Před každým z domů se nacházela „šopa“ se suchými záchody a dřevníkem. Voda byla rozvedena k několika pumpám v kolonii, kam si pro ni museli lidé docházet. K bytům patřily také malé zahrádky, které hornické rodiny využívaly k pěstování zeleniny, ovocných stromů či chovu slepic. Protože byla hornická kolonie poměrně vzdálená od centra Slezské Ostravy i Radvanic, dostat se do obchodu nebo do školy bylo pro místní komplikované. Důlní společnost hraběte Wilczka proto některé menší stavby občanské vybavenosti zřídila přímo v kolonii. Vzniklo zde několik prádelen, pekáren, udíren a také velká stodola, v níž mohly hornické rodiny uskladnit úrodu z polí, které si od závodu pronajímaly.

Ke vstupu do objektu je třeba zakoupit si vstupenku na Pestré stezky v ostravských infocentrech
nebo on-line. Obdržíte kód, který vám umožníé otevřít dveře.
 

Pozorovatelna civilní obrany na Hladovém vrchu

K masové výstavbě pozorovatelen civilní obrany vedla ve druhé polovině 50. let minulého století atmosféra možného propuknutí nového globálního konfliktu. Pozorovatelny se měly stát součástí obrany měst a strategických staveb, například průmyslových podniků, před leteckými útoky. Pozorovatelna byla vystavěna jako typizovaný objekt.

Vstup do objektu byl původně opatřen plynotěsným poklopem, za nímž se nacházejí stupačky, po kterých je dodnes možné sestoupit do odpočinkové místnosti. Ta byla vybavena velmi prostě. Na dochovaných konzolách se původně nacházel stolek, který sloužil k umístění telefonu či radiostanice. Dodnes zde můžeme nalézt také věšáky určené pro odložení výstroje. Z odpočinkové místnosti je možné vystoupit po stupačkách do hexagonální pozorovací místnosti s průhledy v každé ze stěn. Pod stropem jsou zde umístěny plynotěsné uzávěry ventilace. Jejich funkci ale znehodnotilo technické řešení průhledů – ty byly uzavíratelné pouze posuvnými záslepkami v tenkých plechových lištách. Pozorovatelna byla pravděpodobně oplocena. Pro komunikaci se štábem sloužila telefonní linka a později přenosná radiostanice. GPS: 49.8413111N, 18.2049472E.

Ke vstupu do objektu je třeba zakoupit si vstupenku na Pestré stezky v ostravských infocentrech nebo on-line. Obdržíte kód, který vám umožníé otevřít dveře.