Pohoří na Šumavě – bývalá sklářská osada v Novohradských horách

Sklářská osada vznikla v srdci Novohradských hor na staré zemské hranici mezi Čechami a Rakouskem roku 1758. Místu se nejčastěji říkalo Buchers či Puchers, od roku 1923 se ale používá silně zavádějící oficiální název, který ves chybně umisťuje na Šumavu. V obci stojí barokní kostel Panny Marie Dobré rady, který zchátral po odsunu původních obyvatel. V květnu 1999 se zřítila věž a prorazila klenbu chrámové lodi, dochovaly se pouze obvodové zdi a zastřešený presbytář.

Až uslyšíte o Novohradských horách vyprávět jako o oblasti hustých lesů s nedotčenou přírodou a křišťálově průzračnými potoky, vězte, že tohle všechno platí. V roce 1838 tu byly vyhlášeny vůbec první evropské přírodní rezervace, Hojnovodský a Žofínský prales. Kousek od Pohoří objevíte český pramen Lužnice, jde ale jen o pramen jejího prvního českého přítoku, skutečný pramen leží až za rakouskými hranicemi. Z Pohoří se k němu dostanete po silničce, vedoucí k hraničnímu přechodu Stadlberg.

Krásnou součástí novohradské přírody jsou klauzy, umělé vodní nádrže. Ke koupání slouží Pohořský rybník, dál v lesích leží Huťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelníkův rybník neboli Kapelunk. Severně od Pohoří se od 17. až do 19. století nacházely známé sklářské hutě a osady; přes Janovy Hutě se dostanete na Stříbrné Hutě, zaniklou vesnici v nejúchvatnějším údolí Novohradských hor, směrem na Pohorskou Ves pak leží bývalé Skelné Hutě a Terčí Huť. Jihozápadně od Pohoří objevíte Kamenec (1 072 m), nejvyšší vrchol české části Novohradských hor s malým skalním městem a torzem starého hostince.
 

Přírodní památka

V roce 2023 Jihočeský kraj rozhodl o zvláštní ochraně Pohoří na Šumavě. Součástí této evropsky významné lokality jsou původní zvláště chráněná území Pohořské rašeliniště, Prameniště pohořského potoka, Stodůlecký vrch a U tří můstků. Je to komplex biologicky cenných lučních, lesních a rašelinných biotopů, kde žije velké množství vzácných a ohrožených organismů