ÚvodAktualityZažít Česko bez lidí a bez davů aneb pět míst bez turistů
Životní styl

Zažít Česko bez lidí a bez davů aneb pět míst bez turistů

  • 28. srpna 2020
Alespoň jednou cestovat světem, který budete mít jen sami pro sebe? Zažít Česko bez lidí a bez davů? Jde to, a ideální čas nastává právě teď. Začíná škola, rodiny s dětmi se stahují z prázdnin zpět domů, krajina se vylidňuje. Nás ale budou zajímat místa, která se často vůbec nezalidňují.
Krajina střední Čechy Zapomeňte na průvodce, lákající do odlehlých, nedotčených, tajemných nebo nezkažených končin – tam zaručené narazíte na živáčky, kteří hledají to, co vy, tedy místa bez turistů. Abyste na cestách byli skutečně sami, chce to dodržet pár pravidel. Vyhnout se všem jen trochu známým turistickým magnetům a pokud možno se k nim vůbec nepřibližovat. Hledat cesty – a to nejlépe pěší – mimo značené turistické trasy.

Vybrat si dobu mimo hlavní sezónu (dobře, ta letošní je "tak trochu jiná", takže opravme na „mimo víkendové a sváteční dny"). A také neohrnovat nos nad destinacemi, které jsou všeobecně považované za odlehlé, nezajímavé a nudné. Nikoho nelákají a nikdo tam nejezdí? Skvělá zpráva: právě proto se tam vydáme my!
 

Sami pod hvězdami: Manětínsko

Horní a Dolní Bělá, Úněšov, Úterý, Nečtiny, Manětín a Hvozd: města a vesnice, která ohraničují přírodní park Manětínská, zelený ráj Plzeňska. A protože Manětínsko patří k místům s nízkým světelným znečištěním, vznikla tu oblast tmavé oblohy. To, co z hvězdáren v okolí vidět není, z luk Manětínské uvidíte skvěle, třeba Mléčnou dráhu.

Bývalý vojenský výcvikový prostor křižuje řada silniček a stezek, kde se pohodlně ztratíte třeba na několik dní. A aby zážitek pod hvězdami byl dokonalý a plný romantiky, můžete využít třeba bivakovací místo u zaniklé osady Umíř. Dokonce si u staré kamenné studny můžete načerpat vodu dřevěným rumpálem.
 

Kraj zaniklých vesnic: Český les

lesFenoménem Českého lesa jsou zaniklé obce. Po většině z nich už zbylo jen málo nebo vůbec nic, často najdete jen pomníky, křížky a rozvaliny starých chalup. Lidé na ně ale tak docela nezapomněli: zastavte se třeba u pečlivě udržovaného hřbitova na Pleši, u kostela sv. Anny nad zaniklou obcí Pořejov, na Zlatém potoce, u zámečku Diana, u zříceniny zámku Zahájí anebo v zaniklé obci Bažantov.

Mimořádným zážitkem bude také ávštěva zaniklé Arnoštovy lešnírny uprostřed lesů. Všechna uvedená místa – a stovky dalších – se skrývají v lukách a lesích a budete je muset hledat. Kraj sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek se otevřel až po pádu železné opony. Díky ní je ale protkaný sítí cest, a je proto ideální pro cyklisty. Když zahlédnete jiného výletníka, zkrátka jen šlápnete do pedálů a zmizíte z dohledu. Samota zaručena.
 

Opuštěné hřebeny hor: Rychlebské hory

Lákají vás přechody horských hřebenů? Pak zvolte Rychlebské hory a držte se hlavní hřebenovky, která z velké části kopíruje česko-polskou hranici. Pravidla jsou stejná jako třeba v Karpatech: zapomeňte na restaurace a další civilizační vymoženosti, vše potřebné včetně jídla a vody si musíte vzít s sebou. Z Bílé Vody se vydejte na Borůvkovou horu. Tam sice úplně sami nebudete, protože nahoře stojí rozhledna, ale pak už budete mít hory jen pro sebe.

Cesta vede přes vrchy Koníček a bývalou osadu Hraničky až na nejvyšší horu Smrk. Pokud vám není líto výškových metrů, zajděte si k lesnímu baru (platí se tu do pokladničky podle toho, co sníte a vypijete) a pak vyšplhejte zpátky na hřebenovku. Od Smrku se dá pokračovat přes vrch Brousek s výhledem na Králický Sněžník pod Travnou horu a dál k chatě Paprsek. Kolem přírodní rezervace s původním pralesem dojdete na Polskou horu, odkud vede značená cesta kopírující státní hranici až do Kladského sedla.
 

Zážitek ze samoty: Novohradské hory

Novohradské horyV hlubokých lesích na jihu Čech na hranicích s Rakouskem dodnes narazíte na zplanělé ovocné zahrady a staré aleje, vedoucí odnikud nikam: to jsou pozůstatky zaniklých vesnic v malebných a málo známých Novohradských horách. Podobně jako Český les i zdejší krajinu protkává spleť lesních cest a stezek, po kterých se můžete toulat na kole nebo pěšky.

Nejopuštěnější je část hor jižně od Pohorské Vsi, kde až na starou sklářskou osadu Pohoří na Šumavě žádné další vesnice nenajdete. K ikonickým místům patří třeba nejvyšší vrchol na české straně Kamenec, pod nímž najdete torzo bývalého hostince, zřícený a částečně opravený kostel Panny Marie Dobré rady anebo nádrže, které zadržovaly vodu potřebnou pro plavení dřeva. Zážitek je zaručený zejména u Kapelunku, Kapelníkova rybníka, kam nevedou žádné značené cesty.
 

Pohled k sousedům: Javorníky

Ani na hřebenech Javorníků moc lidí nepotkáte, zvlášť když nebudete scházet do údolí a projdete co nejrychleji přes rekreační oblasti Portáš Kohútka a Kasárne. Do odlehlých oblastí hraničních hor se dostanete z průsmyku, který odděluje Bílé Karpaty a Javorníky. Vystoupáte na Čubův kopec s rozhlednou, vychutnáte si první nádherné výhledy na moravsko-slovenské pomezí a dál budete pokračovat přes Francovu Lhotu a Mikolinův vrch anebo po neznačených cestách podél hranic na Makytu.

Cesta vede dál až na nejvyšší vrchol pohoří Velký Javorník a přes Makovský průsmyk na Bumbálku. Stýská se vám po lidech? Zamiřte do Vsetína po hlavním hřebeni Hostýnsko-vsetínské hornatiny, tedy přes rozhlednu Čarták/Súkenická (953 m), Vysokou (1 024 m) a Soláň, tam už zaručeně někoho potkáte.
Rozhledna Ztracenec (Stratenec) na hřebeni Javorníků Příroda

Rozhledna Ztracenec (Stratenec) na hřebeni Javorníků

Dřevěná rozhledna byla vystavěná roku 2008 na vrcholu Stratenec (Ztracenec) ležícím na česko-slovenské hranici na hřebeni Javorníků.

Kapelníkův rybník u Pohoří na Šumavě Příroda

Kapelníkův rybník u Pohoří na Šumavě

Kapelníkův rybník nebo také Kapelunk (něm. Kapelung) bývá považován za jednu z nejkrásnějších novohradskohorských plavebních klauzur.

Pohoří na Šumavě – bývalá sklářská osada v Novohradských horách Památky

Pohoří na Šumavě – bývalá sklářská osada v Novohradských horách

Ikonické odlehlé místo v Novohradských horách zažilo řadu proměn: z bývalé sklářské osady vznikla prosperující obec, která během 20. století téměř zmizela z map. Dnes tu kromě zachráněného torza kostela stojí pár nových domů, lákavé jsou zejména cyklistické a pěší výlety do okolí k zaniklým vsím.

Zřícenina kostela sv. Anny v zaniklé obci Pořejov Památky

Zřícenina kostela sv. Anny v zaniklé obci Pořejov

Poutní kostel sv. Anny v zaniklé obci Pořejov na Tachovsku pochází z 60. let 17. století. Původně zde stála dřevěná kaple z roku 1658, kostel byl barokní. Kostel je v současnosti velice zchátralý. Vypadá to tu, jak prokleté místo z hororu, až vám bude běhat mráz po zádech.

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd Příroda

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských Beskyd a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Naučná stezka kolem České Vsi poblíž Jeseníku Příroda

Naučná stezka kolem České Vsi poblíž Jeseníku

Naučná stezka okolím České Vsi má 25 zastavení. Osmikilometrová stezka vede z lokality Krajník přes centrum České Vsi do okolí Čertových kamenů. V téměř celé své délce vede po turistické cestě značené modrou barvou, územím CHKO Jeseníky.

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě Příroda

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Naučná stezka Umíř s bivakovacím místem Příroda

Naučná stezka Umíř s bivakovacím místem

Milovníci přírody a opuštěných míst s tajemnou atmosférou mohou vyrazit na originální naučnou stezku v přírodním parku Manětínská hornatina. V zaniklé osadě Umíř na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje bylo vybudováno i bivakovací místo, kde mohou strávit noc až tři lidé.

Blanský les Příroda

Blanský les

Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les.

Rozhledna Čubův kopec u Francovy Lhoty Příroda

Rozhledna Čubův kopec u Francovy Lhoty

Originální dřevěnou rozhlednu naleznete při toulkách česko-slovenským pohraničím na Čubově kopci (720 m.n.m.) v Javornících, asi 2 km východně od obce Francova Lhota. Rozhledna má svým tvarem připomínat valašský klobouk.

Arnoštova leštírna v Českém lese Památky

Arnoštova leštírna v Českém lese

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.

Přírodní rezervace Kuchyňka Příroda

Přírodní rezervace Kuchyňka

Přírodní rezervace Kuchyňka se rozkládá na jižním suťovém svahu stejnojmenného vrcholu nedaleko Dobříše. Oblast slouží k ochraně přirozeného suťového lesního ekosystému, zejména prastarých dubů, buků a javorů či lip. Z hřebene je možnost dálkového rozhledu.

Geopark Jeseníky Příroda

Geopark Jeseníky

Geopark Jeseníky je tvořen sedmi oblastmi, které disponují desítkami přírodních a kulturních památek, ale také nabízejí řadu služeb. Návštěvníkům je k dispozici rozsáhlá síť informačních center, která poskytují vyčerpávající informace o možnostech volnočasových aktivit a turistiky.

Přírodní park Novohradské hory Příroda

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Hrad Rychleby v Račím údolí Památky

Hrad Rychleby v Račím údolí

Rychlebské hory (Rychleby) jsou jedním z nejopuštěnějších pohoří v Česku. Zřícenina se nachází asi 3 km jihozápadně od zámku Jánský Vrch nad soutokem drobné vodoteče a Račího potoka. Přístupný je po turistické značené stezce z Jánského vrchu nebo z Račího údolí u Javorníku.

Manětínská oblast tmavé oblohy Příroda

Manětínská oblast tmavé oblohy

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Zřícenina zámku Zahájí Památky

Zřícenina zámku Zahájí

Kamenné ruiny Starého zámku, nebo také Waldheimského zámku, se nachází uprostřed lesů přímo na hranicích. Celá ves Waldheim byla i se zámkem nejprve vysídlena a následně v 50. letech 20. století srovnána se zemí, aby ustoupila železné oponě.