Poutní kaple Panny Marie na Horách u České Třebové

Poutní kaple Panny Marie Pomocné u České Třebové je nemovitou kulturní památkou, postavenou v klasicistním slohu. K historii kaple na Horách se váže několik pověstí, které měly objasnit okolnosti jejího vzniku na tomto místě.
 

Legendy o svatém obrázku a zázračné vodě

Jedna z legend vypráví, že když proti králi Jiřímu z Poděbrad vytáhl uherský král Matyáš, část uherského vojska se odtrhla a přitáhla za kořistí až k České Třebové. Uhři však zabloudili v roklích a močálech. Když se obyvatelé České Třebové dozvěděli o vojácích nedaleko města, spojili se s vesničany z okolí, ozbrojili se a vytáhli proti nim. Vojáci, kteří nezemřeli v močálech nebo hlady, byli pobiti. V bitce zahynul i syn jakési vznešené uherské paní, která potom přijela navštívit místo, kde její syn zemřel, aby viděla jeho hrob a pomodlila se na něm. Než se vrátila domů, zavěsila na dub obraz Panny Marie. Dřevaři, kteří přišli pracovat do lesa, obraz našli, a protože nevěděli nic o zmíněné události, domnívali se, že obrázek spadl z nebe. Když dub skáceli, byla k uctění zázraku na tom místě postavena dřevěná kaplička, do které byl zavěšen i svatý obrázek.

Druhá pověst je ze stejné doby. Jeden z uherských důstojníků poznal marnost boje a nepozorovaně prchl a skryl se v koruně dubu. Jako poděkování za svou záchranu pověsil na strom obrázek. Po letech místo navštívil a dal vystavět dřevěnou kapličku.

Mnoho pověstí je svázáno s pramenem pod obrazem. Vypráví se o chromém ubožákovi, který se umyl v tomto prameni a vyskočil zdráv. Berle pak pověsil na památku na strom vedle obrazu. Další zázračná uzdravení popisuje pamětní kniha, kam zapsali poutníci z České Třebové, ale i z Rybníka, Němčic, Svinné a okolí své zkušenosti. Nejčastěji si léčili nemocné oči a uši, ale také svrab, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů, hlavy a dalších orgánů. Kniha začíná popisem zázraku. Lidé prý odedávna znali moc léčivého pramene na Horách, kterému říkali Pavlova studánka. Při návštěvách pramene vhazovali do vody drobné mince, ale mladík jménem Jakub Pivoňka ty peníze vybíral a propíjel. Za takový hřích byl potrestán tím, „že ve dne málo, v noci vůbec neviděl". Poznal, že je to trest boží, a obnos, který ze studánky vybral, dal do kostela na svíčky a část vrátil do studánky. Na Horách se pak pomodlil, omyl se vodou a zrak se mu vrátil.
 

Nepovolená stavba

Se stavbou kaple se začalo 6. července 1744 a skončilo 23. července 1744. O jejím vzhledu víme jen to, že byla dřevěná, šestiboká, stála poblíž Pavlovy studánky a byl do ní zavěšen obrázek Panny Marie, do té doby visící na stromě. Na podzim roku 1787 však oblíbená kaplička shořela.

18. července 1811 se měl slavnostně pokládat základní kámen nové kaple za přítomnosti vrchního krajského zástupce. Ten však slavnost náhle opustil, a to, když zjistil, že základy byly vykopány bez ohlášení a stavitelé nemají žádné povolení. Základy byly položeny až navečer, a když byly vyzděny, veškeré práce na stavbě nové kaple ustaly. Útěk krajského zástupce ze slavnosti prý obyvatele tak polekal, že po vyzdění základů zůstala stavba opuštěná až do roku 1818. Pak se představitelé města rozhodli zahájit stavbu bez povolení. Stavba byla dokončena už v roce 1819, a to díky pomoci nejen ze strany místních obyvatel, ale i lidí z okolních obcí. Každý, kdo chtěl, pomáhal podle svých možností: penězi, šindelem, dřívím. Sotva však byla kaple dostavěna, vyskytly se další problémy. V následujících letech se obyvatelé snažili o povolení k vysvěcení kaple, ale marně. Teprve královéhradecký biskup Karel Hanl v roce 1837 přijal žádost českotřebovských občanů o vysvěcení kaple na Horách a vyhověl jí. Akt slavnostního svěcení se uskutečnil 7. července 1839, tedy 20 let po dostavbě kaple.