Rozsáhlý Důl československé armády (zkráceně ČSA) se nachází pod Krušnými horami, nedaleko Mostu. Samotná těžba započala roku 1901, nyní se od těžby pomalu ustupuje, k úplnému ukončení by mělo dojít na přelomu let 2025 a 2026. V rámci rekultivace vznikne na jeho místě velké jezero.
Na místě
hnědouhelného povrchového dolu ČSA se dříve nacházelo Komořanské jezero o rozloze zhruba 5 600 ha, které se začalo z důvodu těžby uhlí vysoušet. Samotná těžba začala již v roce
1901. Původně se až do roku 1947 jmenoval
Hedvika, krátce na to
Důl president Roosevelt a od roku 1958 je znám jako
Důl československé armády (ČSA). Od roku 1926 zásoboval uhlím novou, v té době největší československou, elektrárnu Ervěnice.
Důl Hedvika těžil nehluboko uloženou třicetimetrovou uhelnou sloj, a to postupně v pěti navazujících lomech, které po sobě nezanechaly žádné vnější převýšené výsypky. Nadložní zeminy se ukládaly vesměs do vytěženého prostoru vlastního nebo sousedního lomu. Tak např. na části vnitřní výsypky Lomu Hedvika II byl za 2. světové války postaven
zajatecký pracovní tábor č. 12 a část současných Krušnohorských strojíren Komořany. Teprve později, kdy se přešlo k těžbě s větší mocností nadloží, byly skrývkové zeminy zakládány i na
vnější výsypky: Albrechtickou, Kopistskou, Hornojiřetínskou a Růžodolskou.
Dnes je v Lomu ČSA vytvořen dostatečně velký vytěžený prostor, takže jsou skrývkové zeminy sypány pouze na vnitřní výsypku. Statistiky prokazují, že v období let
1901 až 2006 bylo Lomem ČSA vytěženo celkem
320 milionů tun velmi kvalitního uhlí a odbagrována jedna miliarda a sto padesát milionů metrů krychlových skrývky. Vytěžené uhlí putuje železničními vozy k dalšímu zpracování do
úpravny uhlí Komořany. Těžbu zde provádí společnost
Severní energetická, která je však povinna dodržet vyhlášení územně ekologického limitu, který chrání Horní Jiřetín s jeho místní částí Černice. V roce 2023 tak bylo
ukončení těžby odhadnuto na přelom let
2025 a 2026. Do dolu se můžete podívat v rámci
organizovaných exkurzí, známých jako
Uhelné safari.
Rekultivace lomu a nové jezero
Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se
postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. Mimo to zde vznikly plochy s nově vysázenými stromy, na vybraných místech probíhá rekultivace zemědělská s
chovem skotu. Menší vodní plochy, jezírka Marcela, Hedvika a Toník, jsou
domovem vodního ptactva.
Po ukončení těžby by mělo i na místě zbytkové jámy ČSA vzniknout
rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ (dvakrát větší než
jezero Most). Návrh, který schválilo Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že se jezero bude
napouštět přirozeně. Na území lomu mají být také solární elektrárny, plánuje se i územní rezerva pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou
vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze. Vznikne tím navíc skvělá
zásobárna vody v regionu. Jezero se bude
napouštět z přirozených zdrojů a celý proces by měl zabrat asi
15 let.
Profit z přirozené obnovy budou mít také místní obyvatelé – zejména v podobě pestré a okamžitě po ukončení těžby volně přístupné krajiny či financí z turistického ruchu. Počítá se s tím, že tu vzniknou
naučné stezky,
vyhlídková místa či
cyklotrasy.
300 chráněných a ohrožených druhů
Přestože se to na první pohled může zdát zvláštní, povrchové uhelné lomy jsou
plné života a útočištěm rozmanitého
společenstva rostlin i živočichů. Nabízejí totiž přírodní podmínky, které se jinde obvykle nevyskytují, a díky nepřítomnosti člověka se zde příroda může nerušeně rozvíjet.
Biologický průzkum vybraných lokalit lomu Československá armáda (ČSA) zjistil mimořádnou pestrost rostlin i živočichů a také výskyt mnoha chráněných nebo ohrožených druhů. Žije zde na 1 450 druhů organismů, z čehož více jak
100 druhů patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy a více než
300 druhů do červených seznamů ohrožených druhů. Celkem zde bylo nalezeno zhruba 180 druhů obratlovců, přibližně 830 druhů bezobratlých, 310 druhů rostlin a kolem 130 druhů hub. Z obratlovců se jedná o
savce,
ptáky,
obojživelníky a
plazy, z bezobratlých pak jde o
vodní měkkýše,
brouky, rovnokřídlé,
blanokřídlé, vážky, lupenonožce, pavouky a
motýly. Na území proběhl také průzkum cévnatých rostlin, mechorostů a hub.
Jedinečné sluneční hodiny
V prosinci 2023 instalovala Skupina Sev.en Česká energie
přírodní sluneční hodiny ve zrekultivované části lomu. Hodiny jsou umístěny na
nejvyšším bodě rekultivací, které nabízí nejlepší přístup slunce. Ciferník hodin tvoří jediný kus kamene ve štěrkovém loži a jsou do něj vytesány potřebné linky a rysky sloužící k měření času. Další části ciferníku jsou vytvořeny ze dřeva stromů, které rostou na rekultivovaných plochách, a jsou usazeny okolo kamene. Hodiny fungují tak, že
návštěvník se postaví na konkrétní místo ciferníku (podle roční doby) a
jeho stín ukáže denní
čas.