Pramen minerálky Ida – Běloveská kyselka

Minerálka Ida – léčivá voda, pramenící v areálu lázní Běloves je minerálkou s nejvyšším obsahem CO² na českém území a k pití se používala od středověku (první zmínka se uvádí k roku 1392). Dle pověsti si nechal „několik lahvic kyselky z Bílovce“ dopravit do svého ležení v Kladsku i slavný vojevůdce Albrecht z Valdštějna.

Zdejší kyselka má díky svému minerálnímu složení a mírné alkalitě blahodárné účinky na lidský organismus. Ida pomáhá na nemoci srdce, snižování tlaku, onemocnění cév, alergii i při ortopedických obtížích.
 
Město Náchod plánuje v roce 2024 opět otevřelo prameník Ida, který se nachází v areálu takzvaných Velkých lázní. Prameník, který má podobu kapličky.Po dokončení obnovy lázní se lokalita  stane nejen odpočinkovým místem s prameništěm minerální vody, ale vznikne zde i nová unikátní expozice mapující historii lázeňství v Náchodě.
 

Z historie minerální vody Ida a běloveské stáčírny

V roce 1818 byly u minerálního pramene v Bělovsi otevřeny lázně, s rozkvětem zdejšího lázeňství v 19. století odstartovala i distribuce Běloveské kyselky k pití nejen do nejbližšího okolí, ale časem i do vzdálenějších končin. Za první republiky se prodávala nejen na horských boudách v Krkonoších, ale i v Praze a na Moravě (mimo Idy šlo i o konkurenční minerálku Heda ze zdejších pramenů Boženka, Ivan a František). V 50. letech minulého století byly lázně znárodněny a výroba minerálky byla přesunuta, pod jediným názvem Ida, do nové stáčírny na břehu Metuje (od vrtů v areálu lázní sem byla přiváděna potrubím pod řekou).
 
Běloveská minerálka byla velmi žádaná – v 70. letech stáčírna nestíhala vyhovovat poptávce, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové provozovny. Ta byla postavena roku 1981 v prostoru za železniční tratí u Kladské ulice a vyprodukovala denně 160 000 lahví! Slibně se rozvíjející provoz zkomplikovala privatizace v roce 1991, jejíž majitel dal podnik do zástavy a peníze během tří let zpronevěřil. Nový majitel se roku 1994 záhy dostal do sporu s restituenty lázní na protějším břehu řeky, ve kterých byly umístěny zdrojové vrty. Nakonec bylo rozhodnuto o provedení nových vrtů blíže ke stáčírně. Stáčení pak pokračovalo s odběrem vody z těchto nových zdrojů (označených 301 až 304). Naposledy se ve stáčírně pracovalo v roce 2000 – bylo zde dokonce zařízení na odstranění arsenu i linka na PET lahve. Majitel však zastavené peníze zpronevěřil a přivedl tak společnost Ida  v roce 2001 ke krachu. Stáčírna byla uzavřena, k obnovení odběrného místa původní Idy došlo roku 2011 nedaleko bývalých lázní. Stejně tak, jako dnes město Náchod postupně rekonstruuje lázně, má v budoucnu v plánu postarat se i o opětovné stáčení vynikající minerálky Ida.