A jako Aloiska a Ambrožovy prameny
K nejstarším
luhačovickým pramenům patří
Aloiska, vyvěrající v parku nad Bílou čtvrtí na úpatí Velké Kamenné. Vědělo se o ní už před rokem 1770, ale k pitné léčbě se začala používat až ve dvacátých letech 19. století. Říkalo se jí
Lesní pramen, Pramen v hoře nebo také
Luisin pramen, dnešní jméno nese od roku 1830, kdy hrabě
Jan Serényi pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény členů své rodiny; Aloiska dostala jméno podle hraběnky
Aloisie Serenyiové (1791–1862). Pramen je volně přístupný a využívá se k pitné léčbě při onemocnění zažívacích orgánů.
V
Mariánských Lázních ochutnejte
Ambrožovy prameny, kyselky s vysokým obsahem železa vhodné pro léčbu fosfátových ledvinových kamenů. V mozaice mariánskolázeňských pramenů patří k těm nejchutnějším, navíc kvůli schopností rozproudit krev v celém těle se jim přezdívá
Prameny lásky. Prý by nám to mohl potvrdit známý spisovatel a básník
Johan Wolfgang Goethe (1749–1832), který při svých lázeňských pobytech Ambrožovy prameny pravidelně popíjel. Vyvěrají v parčíku mezi
Centrálními lázněmi a
hotelem Nové Lázně.
B jako Běhounek
Léčebné
lázně Jáchymov byly založeny v roce 1906 jako první radonové lázně na světě. Jedinečná přírodní minerální voda s mimořádně vysokou koncentrací radonu pomáhá léčit nemoci pohybového ústrojí. Čerpá se 500 metrů pod zemí v
dolu Svornost, který vznikl v roce 1518 a dnes je patrně nejstarším funkčním uranovým dolem na světě. Zdrojem vody, která se z dolu rozvádí do jednotlivých balneoprovozů, jsou čtyři prameny. Nejvydatnější je
pramen Běhounek, pojmenovaný stejně jako jeden z
lázeňských hotelů po fyzikovi
Františku Běhounkovi (1898–1973), další prameny se jmenují
Curie, C1 a
Agricola.
C jako Císařský pramen
Výborná chuť a nádherné okolí: to je
Císařský pramen. Vyvěrá v
národní přírodní rezervaci Soos a s teplotou 14–18°C je nejteplejším minerálním pramenem celého
Chebska. Zřejmě vám bude chutnat, ale moc to s jeho popíjením nepřehánějte: má silné projímavé účinky a nehodí se k dlouhodobému užívání. Pro osvěžení při procházce
malým českým Yelowstonem je ale Císařský pramen ideální.
D jako Diamantový pramen
Skutečným královstvím pramenů je
Studniční vrch nad
Priessnitzovými léčebnými lázněmi v
Jeseníku. Celou řadu pramenů objevíte na trase
naučné stezky Živé vody, ke spoustě dalších ale vedou jen nezřetelné pěšinky – například k
Diamantovému prameni. Pramenů jsou na úbočí Studničního vrchu desítky a při procházce z jejich jmen také poskládáte téměř kompletní abecedu. Jsou tu například
prameny Adéla, Bezručův, Concordia, již zmíněný
Diamantový a
Drahuščin,
Finský pramen a
Flóra,
Jitřní a
Večerní a desítky dalších.
E jako Eliška a Evženie
V
Poděbradech mají
Eliščin pramen, v
Klášterci nad Ohří zase můžete ochutnat
minerální pramen Evženka. Byl objeven už kolem roku 1881, ale dar přírody zhodnotil až po několika letech nový majitel, cukrovarník František Fieber. Pramen pojmenoval po své ženě Evženii, dal jej odborně podchytit a upravit jeho jímání. Tradice dnešních
Lázní Evženie se zrodila roku 1898, kdy byla Evženka oficiálně zařazena mezi léčivé prameny.
F jako Ferdinandův pramen
Nejstarším písemně doloženým minerálním pramenem
Mariánských Lázní je
Ferdinandův pramen. Pro pitnou kúru se využívá pramen Ferdinand I., vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolických onemocnění. Voda je slaná, chuť není příliš lákavá, k pitné kúře se doporučuje jen se souhlasem lékaře. Kolonádu s vývěrem pramene najdete v městské části
Úšovice.
G jako Glauber
Glauberova sůl, pojmenovaná podle svého objevitele J. R. Glaubera, je od 17. století známá jako přírodní prostředek pro hloubkovou očistu těla a detoxikaci organismu. Nejstarším využívaným pramenem
Františkových Lázní sice je
František, kdysi rozvážený a prodávaný v hliněných lahvích po celém císařství, ovšem věhlasem ho předčil
pramen Glauber IV, který obsahuje nejvíce Glauberovy soli na světě. Na povrch je společně s
pramenem Glauber III a
Kostelním pramenem vyveden ve
Dvoraně Glauberových pramenů v lázeňském parku. Pramenů stejného jména je ale víc: oblíbený, slabě projímavý pramen
Glauber I s příjemnou chutí vyvěrá v pavilonu nedaleko
Labutího jezírka,
Glauber II se skrývá v lesním pavilonku v lázeňském lesoparku.
H jako Hadí pramen
Zatím posledním zpřístupněným
karlovarským minerálním pramenem je
Hadí pramen. Vyvěrá v
Sadové kolonádě a jeho vývěr s tvarem hada zdobí na vrcholu sloupu váza s uchy, které rovněž tvoří hadi. Za jméno pramen vděčí
užovkám, které tu prý kdysi žily, a vodu z něj považují lázeňští hosté za jednu z nejlepších a nejchutnějších.
I jako Ida
Minerální
voda Ida je spojená s
Náchodem a
lázněmi Běloves. Protože v roce 1840 se prý běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, na její počest byla minerálka pojmenována
Ida. V roce 2024 byl pramen obnovený, ochutnat můžete i minerálku
Běloveské bublinky v
Malých lázních Běloves.
J jako Jan a Julinka
Chemické složení alkalicko-sirnatých vod v
lázních Skalka u
Prostějova je unikátní: minerál
sylvín obsažený ve vodě nemohou nabídnout žádné české lázně, nachází se pouze v Itálii a Rakousku. Pramenů je tu víc:
pramen Jan pomáhá při léčbě vysokého krevního tlaku a při zánětlivých onemocnění průdušek,
Julinka působí močopudně a je vhodná při zánětlivých stavech ledvin a při tvorbě močového písku a kaménků.
K jako Křížový a Karolinin pramen
Přímo v centru
Mariánských Lázní kousek od
Hlavní kolonády a
Zpívající fontány objevíte
pavilon s Křížovým pramenem. Chutnat vám zřejmě nebude, ale jeho pozitivní působení při léčbě
nemocí trávicího ústrojí, zácpě a onemocnění žlučníku, jater a slinivky je nezpochybnitelné.
Pokud by pro vás byl
Křížový pramen příliš silný, vyzkoušejte
Karolinin pramen. Má vyšší obsah hořčíku a doporučuje se při svalové únavě a při bolestech pohybového aparátu.
Karolinin pramen najdete spolu s
Rudolfovým pramenem v takzvané Malé kolonádě pod
kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
L jako Lesní pramen
Když se v
Mariánských Lázních dvaasedmdesátiletý
Goethe zamiloval do sedmnáctileté Ulriky von Levetzow, prý rádi chodívali na procházky do okolí
Lesního pramene, do půvabného parku za
divadlem. Minerální voda, která obsahuje hodně bikarbonátu a sodíku, působí mukoliticky – uvolňuje hlen z
dýchacích cest a usnadňuje vykašlávání. Pozor na nadměrné popíjení by si ale měli dát lidé se zvýšeným krevním tlakem nebo se srdečními problémy, pro ně a případně pro děti se doporučují spíše
inhalace. Mírně slaná voda s lehkým závanem síry, který ovšem ucítíte až po napití, je vhodná i pro pacienty, kteří mají problémy s překyselením žaludku.
M jako Maxmiliánův pramen
Za prazáklad dnešních
lázní Karlova Studánka je považován právě
Maxmiliánův pramen. Už před staletími jej prý využívali dřevaři a horníci, později se mu říkalo
Bruntálská kyselka a nakonec dostal jméno po arcivévodovi Maxmiliánovi II. Františkovi, synovi Marie Terezie a majiteli panství.
N jako Nový Jubilejní a Nová Janovka
Lázeňské prameny nejsou věčné. Občas se některý ztratí a jiný zase objeví: například
Nový Jubilejní pramen v
lázních Luhačovice byl navrtán až v roce 1988. Využívá se ke koupelím a inhalacím, ochutnat ho můžete přímo na lázeňském náměstí u
Jurkovičova domu. Jen o rok starší pak je
pramen Nová Janovka, který vodou zásobuje například balneoprovoz v
dětské léčebně Miramonti; využívá se k pitným kúrám, inhalacím a uhličitým koupelím.
O jako Ottovka
Léčivý pramen
Ottovka je třetím nejznámějším pramenem
lázní Luhačovice. Původně vytékal ze strže na úpatí
Malé Kamenné, zachycen byla teprve na začátku 20. století. Dnes nedaleko prameniště stojí kruhový pavilon a malá kašna, kudy minerální voda vytéká
nepřetržitě po celý rok.
P jako Petr, Poděbradka a Pravřídlo
Při toulkách
lázněmi Karlova Studánka objevíte přímo na hlavní ulici půvabný
Pitný pavilon, menší dřevěnou stavbu z roku 1864. Vznikla po objevení
Vilémova pramene a občas se také setkáte s původním označením Wilhelmsquelle, nicméně dnes je pavilon napájen z
vrtu Petr, který byl vyhlouben v šedesátých letech 20. století.
Zmínit bychom měli i slavnou
minerálku Poděbradku a také
Pravřídlo, které objevíte při procházce
lázněmi Teplice. Keramický reliéf prasečí hlavy u
Pravřídla, nejstaršího z místních pramenů, vysvětluje pověst s několika verzemi: podle jedné se tu kdysi zaběhlo
prasátko a pastýři je pak našli ležet opařené v horkém prameni, podle druhé se prý zvíře převalovalo v horkém bahně blízko pramene a vyléčilo si tak zraněné
kopýtko. Možná to bylo úplně jinak, ovšem
Teplicím nikdo neodpáře pověst nejstarších českých lázní.
R jako Rudolfův pramen
K nejproslulejším pramenům
Mariánských Lázní patří
Rudolfův pramen s vysokým obsahem vápníku a hořčíku. Najdete ho v
pavilonu Křížového pramene u
Hlavní kolonády a společně s
Karolininým pramenem také v
Malé kolonádě. Rudolfův pramen se užívá ve formě pitné kúry a pro
minerální koupele.
S jako Smraďoch a Smraďoch
První zprávy o dnešních
Konstantinových Lázních hovoří o
sirnatém prameni, kvůli vysokému obsahu sirovodíku lidově zvaném
Smraďoch. Dnes jej vystřídal
Prusíkův pramen, studený pramen minerální uhličité vody, který má největší obsah volného oxidu uhličitého v Česku. Stejně jako hlavní lázeňská budova i pramen se jmenují podle pražského profesora a kardiologa
Bohumila Prusíka (1886–1964), velkého příznivce Konstantinových Lázní.
Zatímco zdejší
Smraďoch už zanikl, u
Mariánských Lázní se ještě dochoval:
unikátní rašeliniště leží pouze několik stovek metrů od silnice spojující Mariánské Lázně a Prameny, za bývalým výletním místem
Nimrod.
Š jako Štěpánka
Pramen železnaté kyselky
Štěpánka, nazvaný podle rakouské arcivévodkyně, ochutnáte v
Karlových Varech v
altánu Aloise Kleina v parku před
Parkhotelem Richmond. Byl zachycen již v roce 1884, ale o pár desítek let později vývěr zanikl. Nový vrt se po několika neúspěšných pokusech podařil až v roce 1993, v roce 1997 pak byl nad obnoveným vývěrem postaven osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu.
T jako Tržní pramen
Na
karlovarské Tržní kolonádě ochutnáte několik pramenů:
Pramen Karla IV., dříve zvaný Žrout (o tom ještě bude řeč),
Dolní Zámecký pramen a nakonec
Tržní pramen. Ten se od svého objevení v roce 1838 opakovaně ztrácel a zase objevoval, trvale se jej podařilo zajistit teprve sérií několika hloubkových vrtů. Dnes vyvěrá na
Tržní kolonádě, která je díky výborné akustice vyhledávaným místem pro pořádání koncertů.
U jako pramen U Hauswaldské kaple
Legendami o
zázračné vodě, která vrátila zdraví mnoha lidem a díky tomu se jí široko daleko říkalo Malé Lourdy, se proslavila
Hauswaldská kaple. Stávala nad
Vchynicko-tetovským plavebním kanálem poblíž
Srní. Dnes z kaple sice zbyly jen kamenné základy, ale památné místo se podařilo obnovit. Léčivá voda teče od studánky ručně tesanými dřevěnými korýtky usazenými na 59 kamenech představujících korálky v růženci. Na jeho konci voda proudí na skleněný blok s otisky dlaní, dílo sklářské výtvarnice
Vladimíry Tesařové.
V jako Vřídlo a Vincentka
Prameny jsou tím nejcennějším, co
lázeňské město Karlovy Vary má, ale zdá se, že nikdo přesně neví, kolik jich je. Geologové se dopočítali jednaosmdesáti, lázně jich ve výčtu uvádějí šestnáct, některé ale jsou nepřístupné nebo mimo provoz. Navíc nesmíme zapomenout na
Becherovku, označovanou za
třináctý léčebný pramen. Výlet do
Karlových Varů ovšem musí zahrnovat návštěvu
nejslavnějšího pramene, Vřídla. S teplotou 72 °C jde o
nejteplejší minerální pramen u nás, který za minutu vychrlí z hloubky necelých sta metrů zhruba 2 000 litrů vody. To je mimochodem 95 % veškeré minerální vody, která v lázních vyvěrá, a tak je Vřídlo hlavním zdrojem termální vody pro všechna lázeňská zařízení a plynného oxidu uhličitého pro vanové koupele. V podzemí
Vřídelní kolonády se navíc můžete podívat do míst, kde
vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry.
Nejznámější léčivý pramen
lázní Luhačovice se jmenuje
Vincentka. Vyvěrá na lázeňském náměstí a její hala je součástí
lázeňské kolonády. Podobně jako další prameny Aloiska a Ottovka byla i Vincentka pojmenována podle majitele zdejšího panství, hraběte
Vincence Serényiho, který se zasloužil o rozkvět lázní. Oblíbenou minerální vodu, která se používá k pitné léčbě a léčebným inhalacím, si v hale naberete jak studenou, tak ohřívanou, navíc v
informačním centru Luhačovice si můžete objednat prohlídnu plnírny.
Z jako Zámecké prameny
O
Dolním Zámeckém prameni vyvěrajícím na
karlovarské Tržní kolonádě už byla řeč, v lázních ale existuje ještě
Horní zámecký pramen. Od roku 1769 vyvěral ve svahu u
Zámecké věže a má za sebou zajímavou minulost: během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Karlovarský lékař
David Becher tehdy provedl jeho rozbor a zjistil, že má stejné složení jako
Vřídlo. Nyní je ale pramen z technických důvodů uzavřen.
Ž jako Žrout
Ve výčtu
karlovarských pramenů najdete i
pramen Karla IV. původně zvaný
Žrout. Podle pověstí si právě v něm císař máchal bolavé nohy; tehdy pramen napájel jezírko v hlubokých lesích, dnes vyvěrá v
Tržní kolonádě, která stojí jen pár desítek metrů od
Vřídelní. Mezi karlovarskými kolonádami jde o raritu: ač poměrně velká, je dřevěná. Pochází z let 1882–1883 a byla postavena podle návrhu vídeňských architektů
Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.