Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.
Úpské rašeliniště je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Díky drsnému místnímu klimatu se tu uchovala řada druhů flóry a fauny z ledové doby (tzv. glaciální relikty), např. všivec sudetský, slavík modráček tundrový, šídlo horské.
Své nejjižnější rozšíření zde nalezl ze severu pocházející malý ostružiník moruška, krčící se v podrostu borovice kosodřeviny, která zde má, jakožto druh původem alpský, zase své nejsevernější stanoviště. Rašeliniště vzniklo především postupným odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav, ostřic aj., již v době před 5000-6000 lety.
Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, která přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu. Bílé Labe protéká západním směrem kolem Luční boudy a u Dívčích lávek nad Špindlerovým Mlýnem se stéká s hlavním tokem Labe.