Rozhledna uzavřena.
Rozhledna Lázek stojí na stejnojmenném vrcholu (714 m), který je nejvyšším vrcholem geomorfologického celku Zábřežská vrchovina. Z místa je pěkný rozhled na panorama Jeseníků a Kralického Sněžníku na vrch Gansberg.
Rozhledna na Lázku má
výšku 20 m, vyhlídkový ochoz, na který vede
87 schodů, se nachází ve výšce 17 m. Z vyhlídkového ochozu rozhledny se otevírají výhledy na Zábřežskou vrchovinu a Svitavskou pahorkatinu,
Jeseníky,
Krkonoše a
Železné hory.
K rozhledně se nejlépe dostanete z 8 km vzdáleného
Lanškrouna po
zelené turistické značce a nebo po asfaltové cestě odbočující ze
silnice č. 368 spojující obce Cokytle a Strážná. Rozhledna je v soukromých rukou a je
veřejnosti nepřístupná. Krásný rozhled je však i z kopce samotného.
Z historie rozhledny
V okolí vrcholu Lázek vedla kdysi
hranice, a to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale také
národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly koncem 19. a začátkem 20. století boje. Aby Lázek zůstal v českých rukou, koupila pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v
Olomouci. V roce 1912 zde byla
vystavěna první rozhledna – patnáctimetrová
dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. Některým
Němcům z Lanškrouna
se však české aktivity na Lázku příliš
nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát: jednou polámáním vysazených lip, jindy zase poškozením rozhledny. Ta proto musela být již
po šesti letech stržena.
Za první republiky přešel pozemek na Lázku do majetku
zábřežského odboru KČT, který si obnovu rozhledny stanovil jako jeden z hlavních cílů. Členové udělali mezi sebou sbírku, jejíž výtěžek jim umožnil úkol splnit, a oslovili i obyvatele kraje. V roce 1933 na Lázku vyrostla zděná chata nazvaná Reichlova (podle hlavního iniciátora výstavby) a s ní spojená
dřevěná dvacetimetrová rozhledna,
krytá šindelem. Obě stavby navrhl architekt Jaroslav Stejskal, autor Kramářovy chaty na
Suchém vrchu. Slavnostní otevření se odehrálo 13. srpna 1933.