Socha Černé Matky Boží – Černá Madona v Praze

Černá madona nebo také Černá Matka Boží mívá velmi často podobu Madony s dítětem, avšak její kořeny lze hledat v již předkřesťanské době. Tenkrát symbolizovala Matku Zemi a úzce souvisela s kultem plodnosti. V Egyptě představovala nejuctívanější bohyni celé egyptské mytologie Isis (Eset), často byla zobrazovanu se svým malým synkem Hórem. Její kult se udržel přes 4 tisíce let i daleko za hranicemi Egypta. Isis, jako bohyně, přinášela půvab, plodnost, blahobyt, věrnost, hojnost, ale i odvahu, zkrátka byla ideálem ženy. Ovládala magii, chránila přírodu, byla dárkyní úrody, v Egyptě její slzy každý rok přinášely nilské záplavy a tím zúrodnění půdy. V Evropě to byly sošky, o kterých se tradovalo, že byly vyorány ze země, nebo nalezeny u pramenů a v místech geologických anomálií, proto se nazývaly černé. Jejich uctívání, stejně jako v Egyptě, představovalo kult Matky a plodnosti. Stavěly se pro ně modlitebny, vážou se k nim pověsti o uzdravování a zázračných návratech sošek na původní místa uctívání, pokud byly přeneseny jinam.

Nejznámější Černá madona na našem území je patrně ta z Celetné ulice, z domu U Černé Matky Boží. Další se nacházejí např. v Rumburku, Českém Krumlově, Kadani (Černá Matka Boží od Svaté brány), Brně (Černá Madona Svatotomská), mnohé byly ztraceny již v dávné minulosti jako vzácná gotická Černá Madona z Roudnice (vytvořená pro Václava IV). Výskyt Černých Madon je doložen v celé Evropě – zejména v Polsku, Itálii, Španělsku, Francii, Anglii, ale i na Kanárských ostrovech… Některé byly vyřezány z černého dřeva a některé postupně zčernaly svým stářím či podmínkami, ve kterých se nacházely.
 

Černá Matka Boží v Celetné ulici

Proslulý kubistický dům v Celetné ulici zdobí od roku 2000 replika sošky Madony s dítětem. Najdete ji na rohu ulic Ovocný trh a Celetná v zamřížovaném výklenku. Socha patří Galerii hlavního města Prahy. Kopie je řezaná podle originálu, je dřevěná, ozdobená zlatem a polychromií. Originální plastiku, která byla domovním znamením budovy, na jejíž parcele kubistický dům podle návrhu architekta Josefa Gočára vyrostl, už galerie povětrnostním vlivům vystavovat nechce.

K sošce Madony se váže pověst. Říká se, že pokud je soška či vyobrazení Madony někde umístěno, tak se v těchto místech údajně nachází podzemní chodby. A v případě tohoto domu je tomu skutečně tak! Chodby odtud vedou pod Senovážné náměstí, Obecní dům, Králodvorskou ulicí a do sklepení domu nedaleko Týnského chrámu.
 

Z historie Černé Madony a "jejího" domu

Před kubistickým Domem u Černé Matky Boží stál na rohu Celetné a Ovocného trhu dům číslo 569 nazývaný U zlaté mříže nebo U Černé Matky Boží. Původní dům byl v nejstarší části pozdně gotický, jinak jeho zdivo pocházelo většinou ze sedmnáctého století. Socha Černé Matky Boží, kterou GHMP má ve svých sbírkách, zde byla vystavena okolo roku 1700. Kolemjdoucí obdivují i dnes bohatě zlacený plášť a s pomocí dalekohledu nebo teleobjektivu se mohou zahledět i do její líbezné tváře. Nynější socha je věrnou replikou originálu. Odborníci s určitostí ví, že pražská černá madona byla vždy černá.

O stržení starého gotického domu bylo rozhodnuto na přelomu 19. a 20. století. Proti jeho demolici se v roce 1911 strhla obrovská bouře protestů. Dům byl však stržen a na jeho místě vyrostl dům pro velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta podle projektu Josefa Gočára. V kubistickém slohu byl zařízen i interiér domu včetně nábytku a ostatních detailů.