Na křižovatce cest na Starém Městě pražském si na nároží mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí všimnete Černé Madony, prastarého domovního znamení, které bylo vyřezáno z lipového dřeva kolem roku 1700. Podle něj je pojmenován například kubistický dům U Černé Matky Boží.
Černá madona nebo také
Černá Matka Boží mívá velmi často podobu Madony s dítětem, avšak její kořeny lze hledat v již předkřesťanské době. Tenkrát symbolizovala
Matku Zemi a úzce souvisela s
kultem plodnosti. V Egyptě představovala nejuctívanější bohyni celé egyptské mytologie Isis (Eset), často byla zobrazovanu se svým malým synkem Hórem. Její kult se
udržel přes 4 tisíce let i daleko za hranicemi Egypta.
Isis, jako bohyně, přinášela půvab, plodnost, blahobyt, věrnost, hojnost, ale i odvahu, zkrátka byla ideálem ženy. Ovládala magii, chránila přírodu, byla dárkyní úrody, v Egyptě její slzy každý rok přinášely nilské záplavy a tím zúrodnění půdy. V Evropě to byly sošky, o kterých se
tradovalo, že byly vyorány ze země, nebo
nalezeny u pramenů a v místech
geologických anomálií, proto se nazývaly černé. Jejich uctívání, stejně jako v Egyptě, představovalo kult Matky a plodnosti. Stavěly se pro ně modlitebny, vážou se k nim pověsti o uzdravování a zázračných návratech sošek na původní místa uctívání, pokud byly přeneseny jinam.
Nejznámější Černá madona na našem území je patrně
ta z Celetné ulice, z domu
U Černé Matky Boží. Další se nacházejí např. v
Rumburku,
Českém Krumlově,
Kadani (Černá Matka Boží od Svaté brány),
Brně (Černá Madona Svatotomská), mnohé byly ztraceny již v dávné minulosti jako vzácná gotická Černá Madona z Roudnice (vytvořená pro Václava IV). Výskyt Černých Madon je doložen v
celé Evropě – zejména v Polsku, Itálii, Španělsku, Francii, Anglii, ale i na Kanárských ostrovech… Některé byly vyřezány z
černého dřeva a některé
postupně zčernaly svým stářím či podmínkami, ve kterých se nacházely.
Černá Matka Boží v Celetné ulici
Proslulý
kubistický dům v Celetné ulici zdobí od roku 2000
replika sošky Madony s dítětem. Najdete ji na r
ohu ulic Ovocný trh a Celetná v zamřížovaném výklenku. Socha patří
Galerii hlavního města Prahy. Kopie je řezaná podle originálu, je dřevěná, ozdobená
zlatem a polychromií. Originální plastiku, která byla domovním znamením budovy, na jejíž parcele kubistický dům podle návrhu architekta Josefa Gočára vyrostl, už galerie povětrnostním vlivům vystavovat nechce.
K sošce Madony se váže pověst. Říká se, že pokud je soška či vyobrazení Madony někde umístěno, tak se v těchto místech údajně nachází
podzemní chodby. A v případě tohoto
domu je tomu skutečně tak! Chodby odtud vedou pod Senovážné náměstí,
Obecní dům, Králodvorskou ulicí a do sklepení domu nedaleko
Týnského chrámu.
Z historie Černé Madony a "jejího" domu
Před kubistickým
Domem u Černé Matky Boží stál na rohu Celetné a Ovocného trhu dům číslo 569 nazývaný
U zlaté mříže nebo
U Černé Matky Boží. Původní dům byl v nejstarší části pozdně gotický, jinak jeho zdivo pocházelo většinou ze sedmnáctého století. Socha Černé Matky Boží, kterou
GHMP má ve svých sbírkách, zde byla vystavena okolo roku
1700. Kolemjdoucí obdivují i dnes
bohatě zlacený plášť a s pomocí dalekohledu nebo teleobjektivu se mohou zahledět i do její líbezné tváře. Nynější socha je věrnou replikou originálu. Odborníci s určitostí ví, že pražská černá madona byla
vždy černá.
O stržení starého gotického domu bylo rozhodnuto na přelomu 19. a 20. století. Proti jeho demolici se v roce 1911 strhla obrovská bouře protestů. Dům byl však stržen a na jeho místě vyrostl dům pro velkoobchodníka Františka Josefa Herbsta podle projektu Josefa Gočára. V kubistickém slohu byl zařízen i interiér domu včetně nábytku a ostatních detailů.