Táborská radnice se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. S jejím budováním se začalo pravděpodobně v prvních letech 16. století, kdy městská rada nechala strhnout tři domy na západní frontě náměstí.
Stará radnice je prohlášena za národní kulturní památku. Zatímco v přízemí budovy se nachází vstup do sítě podzemních chodeb, částečně zpřístupněných veřejnosti od roku 1947, sály radnice dnes slouží expozicím
Husitského muzea i k pořádání významných kulturních akcí.
Základní podobu radnice vytvořil architekt Wendel Roskopf kolem roku 1521 na místě tří měšťanských domů. V době baroka byla budova upravena podle projektu Antonia D`Alfieriho. V roce 1878 se architekt Josef Niklas pokusil vrátit radnici opět její pozdně gotickou podobu.
Gotický radniční sál
Gotický radniční sál je druhý největší svého druhu v zemi. Nejvýznamnější památkou je zde kamenný znak s postavičkami Jana Žižky a Jana Husa. Stará táborská radnice je jednou z nejvýznamnějších pozdně gotických profánních staveb v Čechách. Roku 1521 stavbu dokončil architekt Wendel Roskopf, později byla barokně upravena a roku 1878 přestavěna architektem Josefem Niklasem do nynější pseudogotické podoby. Poslední rekonstrukce byla dokončena v roce 2020.